| |  Janahe (Občasný) - 21.10.2009 > ariel> Ty máš teda těžký život, vymýšlíš si problémy, kde nejsou, a bojuješ proti větrným mlýnům. Kdybys hned argumentoval, mohl sis to rozdýchávání odpustit. Na výroku, že tě neberu jako autoritu, není nic levného, to je prosté sdělení, že nestačí říci: „Takhle to je (protože to říkám já)“, ale je třeba to nějak doložit. Ona totiž neexistuje žádná presumpce autority. Pokud někdo autoritou skutečně je, neměl by to být problém. Já nikdy netvrdila, že poezii rozumím, ale když něčemu nerozumím, tak to neznamená, že přijmu nekriticky jakékoli tvrzení, které mi někdo předkládá. Jsem dokonce natolik neuctivá, že i od autority vyžaduju argumentaci. To, že bych se zhroutila (ne protože jsem neznalá, s tím jsem zcela smířená, ale v případě, že by nebyl ve verších vyžadován stejný počet slabik, nezkresluj), byl vtip, který měl debatu zlehčit, aby z toho nebyla hádka (to se mi teda moc nepovedlo,co?), myslím, že to víš, ale při "své ješitnosti" to tak odmítáš brát. Matně si vzpomínám, že už jsi mi kdysi řekl, že jsi ješitný, nějak jsem na to zapomněla, asi mi to nepřipadalo až tak výrazné. Co ta debata má společného s důvěrou, to nechápu, ale to je jedno, jsem ráda, že sis zvykl, i když to mělo dost drastický průběh. Bohužel musím sebekriticky konstatovat, že tónický verš není nic pro mne, já tam ten rytmus prostě necítím, beru to tedy jako fakt, ale zůstávám na úrovni dětských říkadel. A zejména pro mne z celé této aféry plyne, že jakýkoli můj zájem o poezii je nejen marný, ale také dost nebezpečný.
| |
