Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Sobota 23.11.
Klement
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
O POUTNÍKOVI
Autor: J.F.K.2 (Občasný) - publikováno 13.10.2009 (07:05:13)

O POUTNÍKOVI

 

Tahle moje báseň je poslední už, asi.

Nevím proč ještě píšu, snad oheň lásky hasím.

Chtěl jsem už přestat a nemyslet stále,

že láska vratká je, jak deště přívaly náhlé.

 

Je mi moc líto, že musím to říct,

ale láska má jak drsný rub, tak hladký líc.

Dává nám sílu do dalšího bytí,

a když špatně končí, život není už k žití.

 

Byl jsem vždy pyšný, že svou lásku mám,

dnes srdce je prázdné. Já zůstal jsem sám.

Sám se svou láskou, silnou jak víra,

srdce mi puká a duše má zmírá.

 

Zavírám knihu a přestávám psát,

ztratil jsem duši co měl jsem tak rád.

Ztratil jsem sluníčko, pro které jsem žil,

pln lásky a citu, však nemám víc sil.

 

Když měl bych o lásce a o citu psát,

musel bych cítit, že mě někdo má rád. 

Že srdce mé buší ze všech svých sil,

že někomu v srdci pro mě kus místa zbyl.

 

Takhle jsem poutník, co světem chodí,

co smutkem a žalem denně se brodí.

Přechází pouště a savany s touhou,

že někde potká svou lásku dlouhou.

 

Touha je krásná, však život je skoupý,

na pravou lásku já čekám věk dlouhý.

Pro lásku, pro cit, já umřel bych rád,

však umírat bez ní? To nesmí se stát!

 

Budu tím poutníkem a budu jím rád,

dokud lásku nenajdu a zas budu se smát.

Budu se modlit k ní a dávat si pozor, 

aby někdo nezastřel můj jasný obzor.

 

Budu si vážit i každičké chvíle,

kdy budeme spolu, pak stejně jak dříve

mé srdce se rozbuší a rozkvete duše,

co pro duši bolavou být lepšího může.

 

Zatím jsem na cestě a v dálce vidím svůj sen.

Sen o lásce veliké, která je jasnější než den.

Sen který mí andělé ve skutečnost změní,

pak už nebude potřebné o velké lásce snění.

 

Jdu, nohy už bolí, ale naději svou mám.

Láska, to je obrovský a přenádherný chrám.

Obrysy už vidím a cítím její sílu…..

Hlavní je neztratit nikdy v pravou lásku víru.

 

  



Poznámky k tomuto příspěvku
andzi (Občasný) - 13.10.2009 >

 


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
fúrie (Občasný) - 13.10.2009 > pro konec básně
Body: 5
<reagovat 
Zeanddrich E. (Stálý) - 13.10.2009 > "

."
Doporučil 
<reagovat 
Čtenář - 14.10.2009 > Píšete Ty a Eva Gardnerová. Zajímá mě, kdo k tomu z vás dvou něco řekne.
<reagovat 
 J.F.K.2 (Občasný) - 16.10.2009 > čtenář> K čemu bych měl co říct? JFK.
<reagovat 
Marthas (Občasný) - 17.5.2010 >
Body: 5
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je šest + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter