|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Dualita je věčná. Svět beze zla by byla fraška. Vše co bychom udělali by bylo správné. Mnoho laiků si chybně myslí, že se projevuje jen v nepřátelském jednání, ale to je jen její tragický následek. Skrytá i zjevná agresivita je hlavním prostředkem jednaní moderního člověka. Je propagov ána všemi prostředky. Lidé ani jiný způsob neznají. Je to násilné prosekávání si cesty životem, přitom se otupují a vysilují, protože používají sílu nesprávným způsobem. Má tisíce tváří, od němých zablokovaných sklonů, přes myšlenky či gesta až po zuřivé násilí. Vede od hloupé nenávisti až po temnou magii, kterou prošli v minulých životech snad všichni duchovní lidé.
Zlo láká tím, že se zprvu zdá, jako by se s ním dalo efektivněji dosahovat cílů, ale je to past. Nejlépe je volit dobro a tím jít k němu. Karmicky nejtrestnější je poranit druhého ze zlého úmyslu. Pokud si na agresivitu spojenou s magii nedáme pozor, tak nás vtáhne. Na počátku dlouhého a tragického období zla a magie lidí i civilizací bývalo nepatrné zaváhání.
Agrese se ráda zdůvodňuje přijatelnými důvody. Je nejčastějším problémem temné noci duše a většinou si ji lidé ani neuvědomují. Mnoho zvyků, jež pokládáme za normální, jsou v podstatě agresivní. Například reagovat agresivně na agresivitu je častou chybou. Nenávistný útok často zakrývá vnitřní nevyřešený problém. I dobrodružnost je formou agresivity, jež si hledá záminky ke konfliktu aby se mohla vybít. Sport, podnikání i přesvědčování druhých proti jejich vůli je také jejím projevem. Dokonce i pravdivost tak může být agresivní.
Primární agre sivita je v nabití osobnosti zvláštní energií, která se projevuje v pocitech, emocích a myšlenkách. Je spjata se strachem ega, které tak brání své bloky. Subjektivně je to dosti nepříjemný pocit, ale dodává zvláštní sílu, odvahy, akceschopnosti, nadřazenosti a sebejistoty. V tom je její nebezpečí, protože tyto snahy má většina společnosti po celá tisíciletí. Právě toto ji zavedlo do všech katastrof. Na druhé straně poznání agresivity dává impuls odhalit své bloky projevit se ve své čistotě a zralosti. Problém je však v malé ochotě zkoumat, co se v naší psychice děje.
Kořeny agresivity nejsou vždy agresivní. Bývá to snaha o sebeprosazení, sebezabezpečení a seberealizaci. Rovněž potlačená touha pomoci sobě, jež se přenáší do sklonů pomáhat druhým a způsobuje jejich obranné nepřátelské reakce.
Zlo může mít i pasivní neútočnou formu, zejména když se vytvoří nechuť ze života a frustrace. Člověk se pouze ponoří do negativních myšlenek. Mnoho lidí se domnívá, že část agresivity je potřebná, ale je to nesprávný názor. Rozhodně si v ní nemáme hovět.
Agresivita rovněž zhoršuje podmínky práce na sobě i pro druhé. Její potlačení zablokuje i duchovnost. Zlo nelze transformovat v dobro, ani není dobré ho přijmout a integrovat do osobnosti, ale poznat a ukázat mu dveře.
D obro nemůže bojovat se zlem, ale musí vzdorovat jeho svodům a prokázat tak svoji kvalitu a vyspělost. Nad agresivitou není možné zavírat oči a potlačovat ji moralizmy, ani ji přehlušovat demagogickými řečmi o potřebě lásky. Zlo a temné síly jsou však vždy podřízeny božským silám a nemohou si dělat co chtějí. S vnitřní agresivitou nelze bojovat, jinak nás zavalí. Je jako nemoc, kterou je potřeba správně diagnostikovat a léčit. Temná noc duše je proto logickou součástí silně urychleného duchovního vývoje a slouží pro očistění problematických částí osobnosti. Bez ní by byl vstup do božské hierarchie vyloučen.
Pokud se nadvědomí rozhodne pro očistu, přestaví strukturu vědomí tak, že ze dne na den začne zasvěcenec pociťovat několikanásobně vyšší agresivitu než dříve a ostatní problémy má utlumeny. Využívá k tomu i různá onemocnění a situace, v kterých má pokušení ji ventilovat. I kolem něj je více vzteku a podrážděnosti, což ho vybuzuje. Jakmile by ve zkoušce podlehl sklonům, byl by potrestán a vše by se opakova lo dokud by nepochopil oč jde a neočistil je. Někdy je proces očisty velmi silný a bolestivý, protože neustále probíhají regrese s nepříjemnými zážitky
Prožívá agresivitu i ve snech. Vše je to proto, aby si ji správně uvědomil a musel k ní zaujmout nový vztah. Pokud se mu zalíbí, zůstane neovlivněna. Když ji odmítne, bude slábnout, protože vše ovlivňují naše úmysly. To však nestačí, kořen agresivity se tak neodstraní. V meditaci je nutné pochopit její strukturu s doprovodnými zážitky, co mu nabízí, i co a p roč by udělala. Má rovněž zkoumat, jaké alternativní přístupy by mohl provést. Tak pochopí, na které disharmonické vlastnosti je jeho agresivita navázána. Vnímá části, které ho k ní vyzývají i ty, které ho varují. Pozná kdy je veden čistou motivací a kdy skrytou agresivitou. Zkoumá co ji v něm ovládá a kdy pro ni kumuluje energii i co se s ní děje, když zrovna není namířena proti nikomu.
Subjektivně nepříjemný pocit je doplněn i zhoršením meditací, které zasvěcenec téměř nemůže provádět. Božské síly již na něj nevyzařují energii lásky a ani nemůže hovořit s nejvyššími Zdroji jako dříve. Dostává totiž málo jemné energie, což mu zpětně opět zesiluje agresivní sklony. Naštěstí se na něj nelepí démoni, protože celkový podíl dobra se nezhoršil, zlo se pouze zvýra znilo. Není ani narušena jeho magická ochrana, takže se může v klidu věnovat vnímání her svého divokého tygra a hledání správného přístupu k němu. Podobně jako v jiných kapitolách výchovy dostává informace nejen odpověďmi od božských sil, ale i ve snech a zdravotních problémech.
Po čase nadvědomí opět změní program a přijde jiná kapitola procesu. Časem se mu problém znovu vrátí, protože co není zharmonizováno, musí se dokončit. Temná noc duše je nepříjemná, ale i lékař a psycholog nás také často léčí bolestivou terapii. Důležité je, aby každý pochopil, že primární je skutečná láska jež agresivitu přesahuje a může z ní vytvořit jen trn na krásném keři.
Existuje i prvek agresivity v duchovnosti. Je to překotná touha vše vyřešit snadno a rychle, hon po dobrodružných duchovních zážitcích a sbírání teoretických informací o Stvoření. Porušování rytmu božského proudu zasvěcence oslabuje o energii, aby mu únava napověděla, že něco není v pořádku.
|
|
|