Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Neděle 10.11.
Evžen
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Jak pan Coq potkal paní Poulardeovou
Autor: samička (Občasný) - publikováno 2.8.2009 (23:31:42)

 

 

 

Říká se, že to co napíšete, to se taky stane. Příliš jsem tomuhle tvrzení nevěřila, ale měla jsem být brzy vyvedena z omylu.

 

Nevím, čím to ten večer bylo, snad to bylo tím podzimním sychravým počasím, snad světly velkoměsta, ale mně se zdálo, že si po dlouhé době mohu zcela svobodně vybrat.

 

Křidýlko nebo stehýnko.

 

V jeho hlase bylo něco s francouzským přízvukem a mě to lákalo. I na dálku, po telefonu.

 

Když jsme se pak skutečně setkali, měl na sobě balonový plášť. A vůbec, bylo v něm něco, co by se dalo nazvat jako dávná vzpomínka na starý dobrý francouzský film. Stručně by se to dalo popsat jako závan Gauloisek, Pastisu a petangue dohromady. Ale bylo to omamné a já si to nechtěla přiznat.

 

Řešili jsme pracovní záležitosti a to tak úporně, že jsem mu při tom nechtěně polila notebook sklenicí bílého. Vlastně jsem za to ani nemohla, pořád jsme sklenky posunovali sem a tam a tam a sem, až se to stalo.

 

Vypadal vyděšeně, ne naštvaně, jen vyděšeně. Bylo to trochu legrační, tedy, zřejmě ne pro něho, ale jak opatrně vylil zbytek vína z notebooku a následně ho zavíral a otvíral, vypadalo to jako kdyby velký černý motýl mával křídly.

 

A když ten přístroj pak vedle nás stál na lavici vzhůru nohama, vypadal jak vypraná knížka. Já vypadala zas jako zmoklá slepice. Zdálo se, že restaurace s názvem Potrefená husa je pro takové schůzky jako stvořená.

 

Ani se moc nezlobil, jen si asi říkal, cože je to za smršť, která se mu přihnala do života.

 

Nejdřív jsem se chtěla nepozorovaně odplížit, ale nezdálo se mi to společensky vhodné a moc jsem si přála, aby alespoň zaklel. Vhodné slovo pro takovouhle situaci by bylo zajisté něco jako: Bon Dieu! Nebo: Malheur!

 

Nestalo se tak.

 

Pak už bylo jen spoře osvětlené schodiště se secesním zábradlím a podkrovní byt s výhledem na město.

 

Pointa není až tak důležitá a spisovatelé, či básníci někdy nechávají konce nedořečené a se třemi tečkami.

 

Říká se tomu aposiopese.

 

A říká se rovněž, že to, co napíšete, to se taky stane. A já jsem tu noc byla skutečně vyvedena z omylu.

 

Aniž bych to původně měla v úmyslu, otřela jsem si ruce…

 

Do mapy Francie.

 

 

 

 

 

 

 

 

 



Poznámky k tomuto příspěvku
Věza (Občasný) - 3.8.2009 > ......napsala jsem jeden detektivní příběh.......tak jen doufám že se nestane skutečností a "mé" mrtvoly zůstanou ve skutečnosti naživu  
Body: 5
<reagovat 
LeeRicope (Občasný) - 3.8.2009 > Při psaní vycházím z toho- co už se stalo :-) tres bien
Body: 5
<reagovat 
Lamarski (Občasný) - 4.8.2009 > Nedivím se, že pán byl smutný. Notebook a voda, to je špatná kombinace:))) jde o to, co bylo pak a jestli to stálo za to;)
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je pět + čtyři ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter