Modré jsou pruhy od plotu
na bílém saku - vprostřed dne,
to pradleny sebestředné -
hodiny měří od platu.
Hej hola smutný námořníku,
pojď k nám - sednout si, napít se
vyřvat se prý
je dobré na plíce
a zaspat stesk všech nápadníků.
Červené oči od sluníčka,
a jedny boty od sebe,
a dvě kloktání do sebe
Na rudé mandle koledníčka!
A na samotu odložených květin!
Teď kde je Balt a kde je Štětín,
kde plavba pro muže, kde moře zkrocené?
to sotva pomůže
když o tenký jde slib
ruce jsou složené, neříkej ne,
že ne, zas v dálky požene cítit se líp!