Já nepláču, to jen tak vypadá,
to jen se z nebe sypou mraky
a padají mi do očí
a z těch se voda valí taky.
Já nepláču, to jen tak vypadá,
to jen něco spadlo z nebe
a mně přímo do oka -
slza mě po tváři zebe.
Já nepláču, to jen tak vypadá,
to zimou mi jen zrudly tváře,
nebo je naopak spálila
ta silná sluneční záře.
Já nepláču, to jen tak vypadá,
a proč bych také měla?
Vždyť jaro je a kol dokola
se to květy jen bělá.
Dobrá, teď pláču v zátiší,
nikdo se už na mě neptá,
já řvu, nikdo mě neslyší
a cosi mi tiše šeptá:
Plač, za chvíli bude ti líp,
já vím o každé tvé nešťastné lásce,
plač, za chvíli bude ti líp,
nenech si své srdce prohrát v sázce.
Plač, za chvíli bude ti líp,
vždyť žijeme taky jenom jednou,
plač, za chvíli bude ti líp,
žal a špína si ke dnu sednou.
|
