|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Zteřelý a smutný dýchám vzduch, v němž je ztraceno mnoho krásných slov.
Matná je deska a nejistý den, zato rok má tolik krásných nul
za číslicí jedna nebo dva, nebo jen tak.
V polosnivé atmosféře,
-jako v ráno nedopatřením otevřené hospodě-
vystupuje několik poloduší.
Šustivě zdvíhají víčka, obnažují mozkové závity
(nadouvají se a splaskají jako rybí žábry)
a pátrajíce po dechu ve svých plicích
...
Nalézají drobky vědění!!!
Polobděle jsem je zahlédl
oslepen poskvrněným bílým světlem vzdělání přešlapujícího v půli cesty.
|
|
|