Sýkorka za okny svou píseň pěje,

(létá si nad stromy) a blátu na zemi se pouze směje.

Snad přijde jaro,

pevně v to doufám,

zatím jen bláto,

v břečce si zoufám.

Sníh už není,

pořád jen prší...

a to je hloupé,není totiž překvapení,

že nepatřím k těm,jimž deštník sluší...