Prosargon
Napínej tětivu, dobudeš Babylón
lidskému osudu těhotný. Aššurem zadýchán.
Za námi - nežije; a kola vržou a kola vrzají...
Dým dosud neustal, bratranče slepý.
Prachem jsme brodili, štítem se přikryli. Do očí ranili.
A kola vrzají. A kola vržou.
Slunovrat síly - zvrat. Čeho jsme dožili? Do země prolili?
Co vtesal na kámen rozlehlým Aramem?
Večerem zlatu, ránem - pád.
Egypt máš na chvíli na hroty propůjčen. Sype se, sype se,
sype se...
Sláva! Sláva!
Vítr tě ponese na rukou.
Z rukou.
Zas kola vrzají,
zas kola vržou,
zas kola vrzají,
zas kola vržou.
(8/2002)
|