PRAMEN

Pramenem lásky já chtěla bych být,
aby každý komu chybí,
po douškách mohl ze mne pít
a na duši mu bylo líp.

Pak by krásnější byl svět,
plný citu a bez válek.
Věřím, že lidé láskou naplněni,
o moc blíž by k sobě měli.

Vždyť svět jak ho znáš,
je přece jen obraz náš.
Čas plyne každému z nás stejně,
škoda, že rozumíme si čím dál méně.

Přátelství kdyby mezi lidmi zavládlo,
zlobu a závist by pryč zahnalo.
Bylo by všude lásky dost,
cennější byla by i upřímnost.

Kdo má rád život a není zlý,
radovat se umí a také snít.
Pro toho pramen lásky uvnitř mne,
dokud budu žít – nevyschne!