Pokorně rozvinu cukrovou třtinu svých plantáží
Pod tvými nohami
Sladká budou chodidla tvá
A skoupím všechnu cizinu a míru naplním
Pak vahami
Uvážíš-li si mě do klína
Kartézskou soustavu nerozprostřu skrze tvé obrazy
Tys vzácnější v symbolice starší
Drcen jsem váhou tvou pod tvými nohami
Však o to lehčí maluji svou paží
Tvary tvých odlitků jemnější sametu
Pírka a pápěří pod koly zametu
Ustoupím za řeku vzpínajíc koně
Pro jemné detaily, bože jen pro ně
Ustoupím k pobřeží taktickou chybou
Své voje v oběti
Tvé tělo v zajetí
|