|
|
|
POSLEDNÍ SBOHEM. Autor: Leia (Občasný) - publikováno 8.6.2000 (14:39:31), v časopise 12.6.2000
|
| |
Číst tyhle řádky
bolest přináší,
vrátit čas zpátky
mysl má se pokouší.
Už nejsi můj a já nejsem tvoje,
kdo řekl stůj
a buď jenom moje?
Byl si to ty,
kdo naději mi dal,
a teď jsi to ty,
kdo mi ji vzal.
Držím ta slova
ve smutných svých dlaních,
chtěla bych znova
slyšet pár tvých slov planých.
Chtěla byh cítit
splynutí duší,
v srdci mít kvítí,
kdo názvy tuší?
Slzy z očí mi stékají,
cestičky si hledají.
Smutek musí ven,
říkává máma,
snila jsem špatný sen,
vím jen já sama.
Odešla láska,
a co má být?
Ta kouzelná kráska
má snad dál žít?
S prázdnotou jsme teď kamarádky,
poslední naděje zabíjíme,
ve smutku hledáme krásný zmatky
sousto hořkosti zapíjíme.
|
|
|