Ne, že by Brkačovi nikdo nechtěl volat, ale Brkač má vždy příběh. A moc času. Někdy to ale nejde jinak, je to sedící slovník. To jsme mu ještě neříkali Brkač, ale hele.

Cimbuří, to je takový překladatelský oříšek, třešnička na dortu, icing on the cake. Možná castlement. Nut case. Kde jste? Hele, víte, co je to brkač? Ještěr, ještěrka, lizzard. Raději se stav.

Brkač. S velkým b obec v Chorvatsku. S malým b jedno z těch slov, co ještě nedorazila do měst. Pochází z obce Sopřeč a z jejího okolí, dnes kraj pardubický.

Otta praví:

Sopřeč. v Soprči, ves v Čechách, hejtm. Pardubice, okr. a pš. Přelouč, fara Bělá; 64 d., 471 obyv. č. (1900). R. 1086 uvádí se mezi zbožím kláštera opatovického.

Takže asi takhle. Brkač (b.) spojuje do jedné skupiny slova, která vyjadřují předměty, o které zakopáváme, brkáme. V přeneseném významu se může jednat i o člověka (viz dále b. přespolní, b. kancelářský).

To, že se jedná o brkač, se pozná dle toho, že při střetu s brkačem člověk rychle vysloví nějaké slovo (zakleje), padá směrem k zemi a snaží se znovu získat ztracenou rovnováhu a nadhled nad situací. Obvykle v důsledku zakopnutí prodlouží krok, chvíli se může zdát, že se chce rozběhnout. Jedním ze zástupců takového brkače obecného (vulgaris) či všeobecného (communis) může být třeba větev, klacek. Pokud se nachází v lese, jedná se zároveň o brkač lesní (silvius). Kámen na poli zase může být jedním ze zástupců brkače polního (bakeri), nebo práh zástupcem brkače domácího (domesticus).

Brkačem přespolním (europaeus) zve se člověk z vedlejší vesnice, kterého jste potkali v hospodě, vyměnili si názory a snažíte se, abyste mu nezkřížili cestu. Střet s brkačem přespolním (europaeus) je většinou nebezpečnější než střet s polním (bakeri) či lesním (silvius).

Nejzáludnější je ovšem brkač kancelářský (ofis). Ten člověk vám dělá neustálé naschvály, bývá obvykle na vyšší pozici ve firemní hierarchii. Brání vám v karierním postupu a v rozletu. Střet s b. kancelářským (ofis) je horší než srážka s blbcem.