Vyčkej chvíli malou znovu
jen pošetilost sebou neber!
někdo chce místo tebe říci:
za krále svého světa mě ber!
Já provádět tě budu pouští
však neukáži krásu v štěstí
neb jen slupkou tváří moci
podvolíme pýchu v zášti.
I nejčernější stíny nitra
v jiném zření zbělají
a dosti budou mlčet vám.
V náruč štěstí čekají
a na malebné cestě slunné
upoutáš mě k rukou též?
Provedu tě celou zemí!
Ne! Vlastně svalím kletbu mocnou
k tobě
a prosit číší – skrytý
v hrobě.
Vše jen za pokušení toho
snu
pobolím na ústa krovů,
mnu
si dlaň v radosti
snad i vše je dovoleno,
jen utrácíš to vedle cti
....vzpomínkou zůstává jméno...
|