|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
Milošova meditace - Vše je Jinak Autor: romann (Občasný) - publikováno 17.7.2002 (13:15:42)
|
| |
Po meditaci mi řekl:
Viděl jsem předem z meditace mnohé v symbolech ve snu. V ní mi je oživili a "rozbalili" do složitých pocitů a dějů. Ptali se mě totiž na začátku, co chci prožít. Chci všechno, odpověděl jsem.
Občas mi bylo zle z Jinakosti, hlavně ke konci, kdy se ohromení stupňovalo. Je to nezvyk, přerod Tam i sem tak rychle. Tam je vše jakoby zároveň, jen se přepíná vnímání, z jednoho proudu vědomí na druhé, nebo i na více. Bůh je všemi směry nekonečně proměnný fraktál. Je v každé vrstvě Jiný, to jsem vnímal při průchodech dimenzemi. Vnímal jsem všude kolem i uvnitř různé fraktály, jak se z každého místa rozvíjí dál a dál, stač í ukázat a už se tvoří další světy ve světech.
Je v tom určitý pocit uvězněnosti z nekonečné proměny a ta mi přinášela ohromení a tíseň. Vždy je něco "za". Vznešená Věčnost si hraje a vytváří pocity, archetypy dějů. Bůh je scénáristou, režisérem i herci. Děj i pocit je archetyp. Je to úžasná Hra Stvoření. Skrytě tísnivě jsem napůl prožíval dění, a napůl to vnímal jako chladný pozorovatel za dějem. Je to silné, vždy po meditaci to zapomínám, jde to do Absolutna. Děje za ději, archetypy za archetypy, časy za časy a prostory za prostory. Vždy jemnější a ještě nepochopitelnější fraktály vědomí za vědomím.
Poznával jsem, že nás stvořila dimenze před Absolutnem. Absolutno je totální vědomí Všeho v nevědomí. Až děsivě neuchopitelné! Lze Ho jen stále hledat, tvořit a šířeji, celistvěji vnímat. Jsme jedním Jeho věčným obrazem, střípkem v nekonečné kouli.
Mám být v klidu, vnímat bez křečí a tlačení. Být otevřen vnímání nepochopitelné dokonalosti a cítit, že je za Ní skrytá ještě daleko větší, ještě méně pochopitelná. T o ohromuje. Jako my procházíme místnostmi, On světy, to bere dech! Je to tak silné, protože z navyklého vše zmizí. Z toho je tíseň. Ego si z toho málo pamatuje, je to pro něj cizí a myšlením nezpracovatelné.
V propojených fraktálech byla vidět počítačovost a přesnost Boha. Je megaprogramátorem Mysli. Myslíme si, že jsme sami sebou, ale On nás silně skrytě ovlivňuje a i ten náš mystický proces zorganizoval. Může s námi udělat
cokoliv. Stačí přání a ono se to zároveň vytvoří.
Roztříštěné Absolutno je svět. V každé jeho části je další propojený svět a prožívat to je něčím děsivé, neuvěřitelné. Je něčím, co nechápu. Nemohu pochopit Sebe Sama, svojí Podstatu. Toto rozvíjení hledání, co mne tvoří, je nepopsatelné. Bojím se toho, co přijde, Neomezenosti Tvorby a Bytí. To uvádí do extáze a šokuje zároveň.
Druhý den sám napsal:
Je to nevyjádřitelné a absolutně nepojmutelné. Procesy Božského tvoření a vnímání mě šokovaly, ta Jeho Všemocnost a schopnosti omezené pouze nepochopitelnou neomezeností, virtuálním prostorem věčné potenciální a neomezené geniality.
Objevovaly se pocity v pocitech, dále se větvící do dalších pocitů a tak vše v nekonečně složité a zároveň jednoduché spleti. Jakobyste sledovali vlny v širém oceánu, jak jedna vzniká z druhé a prolíná se s jinou, a to všemi směry a všude trochu Jinak...
Stál jsem tváří v tvář před ohromivou sílou a potenciálem Boha, který je vyjádřitelný jen Jeho nekonečnou tvorbou. On je však v pozadí jako Buddha za zrcadlem, pozoruje vše z pozice mimo čas, prostor i děje a není ničím takovým. Jsou to jen Jeho fragmenty jako buňky našeho těla, kterými také v mysli nežijeme, ač je pociťujeme.
Jeden šok z vnímání jednoho náhledu na svět následoval další, často ještě silnější a neuvěřitelnější. Všechny pocity vnímání byly věčné, ale přesto se střídaly, bylo to na hranici únosnosti. Běžný pohled a vnímání ega
bylo rozmetáno. Jen bolela ta nevyhnutelnost a síla Jinakosti, existence Jiné reality. Vše je
Jájájájájájájájájájájájájájájájájájájájájájájájájájá....
Měl max. 70 procent ponoru, 6,8ka si v meditaci zahrála i na 11ku. Byla to energie, které se už ani nechce předělávat do dějů, raději zůstane za nimi v abstrakci. Jeho jedenáctá dimenze se jmenuje Tííí a je nepopsatelná. Jakoby počítač, z kterého plyne Vše, vytváří, roztahuje a hněte svět. Tvoří dimenze. Nic mu neřekla, má Jiný pocit než Devítka, která je plná Lásky. Je moc vysoko nad ději, ale nezajímají Ji tak. Jen mávne energiemi a svět se Jí podřizuje. Je oddělena průhlednou stěnou od dějů, je nad tím.
|
|
|