Hej
zavrzlé dveře do kouře
kytara v rohu – pomalý zpěv
že prej přijde
že tu bude, říkala a tak divně koukala
ve vočích smích
že, když se usměje
a pokejvá hlavou
bude dobře
svážeme své ruce v propletenci lásky
bude nám dobře
vážně…přece bych nelhal
barová stolička, co zarazí ti třísku
víš kam
bezzubé pití, které netiší, nebouří
které nechutná
Cítíš to?
neptej se tak hloupě, víš co
když víš že bude dobře, víš všechno
už jenom, ti chybí vousy a prej, že i dědečkovský bačkůrky
a budeš
víš kde
a já se o tebe budu starat, takhle mi to slibovala
nechal jsem se zarůst
a koupil i důchodky
dostal jsem, dokonce i umělé zuby a skleničku k nim dali taky
a ona
Ona
ale nepřišla…
prej že už jsem velkej kluk
že se musí starat…o jiný…o potřebný
a to já nejsem |