|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Ráno mě jen zřídka kdy něco překvapí, ať už mluvíme o budíku nařízeném na pátou hodinu, ospalém pohledu do zrcadla či o zpoždění tramvaje. Co mě však dokáže značně vyvést z duševního klidu jsou oči mé ženy. Zdá se mi, že mají každý den jinou barvu. Dokonce občas pomíjím, že jsem ženatý. Ona nežije v realitě, žije v agónii, kterou s ní odmítám sdílet, proto marně hledám důvod naší svatby.
Práce je stereotypní, což jsem ochoten připustit. Pracuji v kanceláři, kterou naneštěstí nesdílím sám, ale ještě s jedním nesmělým úředníkem, jehož schopnost komunikace značně trpí. Často se mi stává, že úplně zapomenu, zda-li mě již daný den pozdravil nebo ne.
Minulý měsíc jsem začal podvádět manželku s výrazně mladší ženou. Je to sekretářka mého šéfa, který s ní podvádí zase svoji manželku. Řekl bych, že tento koloběh vyhovuje všem informovaným stranám.
Přímo od ní si většinou zajdu do kina na nějaký kvalitní film. Poslední dobou jsem si oblíbil moderní švédskou kinematografii, o níž čas od času něco prohodím s milenčinou nejlepší kamarádkou. Ve filmovém oboru se vyzná.
O víkendech chodívám na střelnici. Ovládat střelbu je v dnešní zběsilé době velice praktické. Pokud v budoucnu někoho zastřelím, rozhodně se z toho nesesypu.
Večer usínám.
Zřídka kdy mě něco překvapí.
|
|
|