|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Sama ve svém smutku, lituji svých skutků. Přec nejsou nijak vyjímečné, přijdou jiným zbytečné.
Prý jsem to a pak zase taky tamto, nemůžu prý zdravit: "Nazdar lampo" Jsem jen blázen, pouhý člověk, co vypadá, že přežil pravěk.
Že neumím tohle a jsem neschopná v čemkoli, To citlivou bytost docela dost zabolí. vytýkají mi věci, co jiným by neřekli, když chtějí se usmířit, prý se jen přeřekli.
Vždycky plna naděje, důvěřuji okolí, o to víc pak skutečnost brutálněji zabolí. Stále věřím, čekám pokrok. Místo toho, očí otok.
Teď zas přijdou ohlasy, že jsem dosti EMO, to mě vždycky vytočí, radši instaluji demo. Nejsem talent na tamto a nejsem misrt v ničem, Však nebojím se pokusům, lepší jak do oka klíčem.
Pak z radosti zvolávám, že jsem micka Shady. Někdo čelo poklepe, chlap čumí na vnady. Jsem vážně tím bláznem já nebo jsou to oni? Ten kdo sny jiných popírá, tomu není rady.
Tak jsem věčně nešťastná, bez lásky a objetí. Kéž mě někdo pochopí, bez zbytečného dojetí. To snad není tvora s myslí, jenž jiného by pochopil? Není nikdo, kdo s přátelským úsměvem, mou ruku by uchopil?
Básní konce, jsou prý strohé, dnes neudělám výjimku. Žblepnu zase ňákou blbost, přidám zrnko do mlýnku...
|
|
|