Vibrující dav barevných
nervů,
naladěn na stejný tón
šílenství.
Až ke kořínkům stoupá
napětí,
rána
a jsi sám se sebou.
Zběsilý rock startuje opojení.
Jedeš v tom zase,
naplno.
Začátek - cesta do nebe,
necítíš, letíš, nevěř omezením,
dnes se zahazují
předsevzetí!
Bubny jsou v tvých nohách
Malinko zpomalit,
jen aby naskočil
dech,
asi mám v očích
prach,
však vychází znovu úsměv,
pohlazen dlaní dítěte,
co volá
„dobře“.
Plaveš v elektronických rytmech
Chvílemi brečíš
proč před tebou
mizí,
co bylo na dosah?
Počítáš kroky jen k nejbližší
dlažební kostce
a znovu zapaluješ své tělo, zase
naposled.
Snad jen rekviem už s tebou ladí.
Cíl,
koberec splněného snu.
Dva lidé,
krok před – řetězy tažené vůlí,
krok za – strmý let nahoru!
|