|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
malá amatérka
Autor: anae (Stálý) - publikováno 17.5.2008 (16:32:21)
|
|  |
Moje fousy jsou most mezi mou minulostí a mým obličejem. Oholil jsem
se s krajní nedbalostí. Moje fousy z cukru teď leží na dešti. Moje fousy
lítosti.
Letí fáma o fousech, které směřují na Západ. Kalifornie se utopila ve fousech.
Fousy na obličeji jsem vnořil do rudého inkoustu a moje nové fousy jsem
přehodil přes polštář. Moře jsou teď rudá od fousů.
Kalifornie: stručný příběh o velrybích fousech.
Říká, že moje fousy ji šimrají na rtech. Vsouvá mi valentinku do pusy.
Moje fousy barvy rudé. Její vlasy jsou popelavé, ne ohnivé. Její valentinka:
škrobený smích fousaté ženy nebo neustálé mlčení jejího jediného syna?
Rychle se oholím, až budu mít v noci volno, pod stromem.
Zvěsti o věčných fousech. Měsíc je obrazem šílenství (nemá žádné fousy),
mé falešné fousy jsou vybělené, tak jsem je viděl ve svém snu.
Na tváři mrtvého vraha jsou fousy nevyužitých možností, fousy Josefa
Stalina jsou dvakrát větší než Rusko, a já mám fousy nesprávného
vyznání, které ukrývám v noci pod košilí - každé fousy mají své trny.
Zabořte hlavy do fousů lítosti, lidé! Ponořím svoje tesáky to fousaté
lítostivé minulosti!
"Pohřbí nás vedle našich fousů."
Můj Pán má fousy, které se táhnou až k jeho pupku. Směšné fousy,
a moje jsou stejné jako ty jeho.
* * *
A ta žena, která volá "a nech tu rybu plavat," a doufá, že by to tak mohlo
být. Neviděl jsem nikoho přicházet, tak jsem šel, místo toho, abych se tulil
k tvé košili ztracených vztahů. Akční člověk během akce vytáčí číslo,
zatímco naše mysl se snaží putovat zpátky do všedního oka, mumraje
rána. Bereš a pouštíš mou ruku, jako by taky měla proletět nebem. Možná
se to stane. Nemyslím si, že by se mi líbily drahocenné poklady
klesající do písku, do údů cedru.
-----------
La Petite Zine - Two Poems
My beard is a bridge between my past and my face. I have shaved with
a supreme carelessness. My beard of sugar is in the rain. My beard
of regrets.
There is a rumor of a beard that leans towards the West. California is
flooded in beards. I drew a beard on my face with red ink and my new
beard was transposed upon a pillow. The seas are red with beards.
California: the brief story of a whale´s beard.
She says my beard tickles her lips. She slips a valentine into my mouth.
My beard of red. Her hair of ashes, not flames. Her valentine: the forced
laughter of the bearded lady or the constant quiet of her only son? I will
shave quickly, at my leisure at night, under a tree.
The rumor of an eternal beard. The moon is the face of madness
(it has no beard). My false beard is drained of color as I dream.
There is a beard of untapped potential on the face of the dead assissin,
the beard of Joseph Stalin is now twice the size of Russia, and I have
a beard of false confessions that night - every beard has its thorn.
Bury your heads in the beard of sorrow, people. I shall sink my teeth
into the beard sorrows past.
"They will bury us next to our beards."
My lord has a beard that goes all the way to his belly. A rediculous
beard and mine´s just like it.
* * *
And the woman calling "and I let the fish go," hoping it might be so.
I was nobody comming, so I went instead still clinging to your shirt
of lost connections. A man of actions dials the telephone durint the act,
when our minds tend to wander back to the ordinary eye, the cauldron
of the morning. You take and drop my hand as though it soared suchwise
through heaven too. It well may be. I do not think I would like priceless
treasures sinking in the sand, in the cedar limbs.
|
|
|
