Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Středa 6.11.
Liběna
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Splněné přání
Autor: akbara (Občasný) - publikováno 7.6.2002 (09:11:04)

                 Poprvé jsme se viděly na letním táboře. Mohlo nám být tak šest, sedm let a obě jsme trávily první prázdniny bez rodičů. Staly se z nás velmi dobré kamarádky a jelikož jedna bez druhé neudělala ani krok, začali nám říkat ségry. Jediný rozdíl mezi námi byl ten, že jsi byla o hlavu menší o rok mladší a nejmenovala si se Kateřina ale Hana.

 Velmi jsme si rozuměly a tak není divu, že i po skončení tábora jsme se začaly pravidelně navštěvovat. Zůstalo nám to i když už jsme byly starší.Naše návštěvy byly vždy trest pro naše rodiče. Ale díky tvé sestře, která vždy žehlila naše průšvihy bylo vždy vše v pohodě. Jednou večer po taneční zábavě jsme si povídaly a zjistily, že obě máme stejné přání. Dostat k osmnáctým narozeninám stejný počet rudých růží. Slíbily jsme si, že si vzájemně přání splníme, pokud se nenajde „nějakej správnej chlap“ který to udělá za nás.

Bylo mi skoro sedmnáct, když jsem se dozvěděla o tvém problému. Ale věděla jsem, že sis našla skvělého kluka, který ti velice pomáhal. Jmenoval se Pavel. Přijeli jste tenkrát spolu. Byla jsem velmi šťastná, že jsi bez starostí a neuvědomovala jsem si, že si ty si o mne starost děláš. Nechápala jsem proč a dál jsem vyváděla hlouposti.

Za rok jste přijeli znovu, dostala jsem od tebe osmnáct rudých růží. Byl to můj nejkrásnější dar a slíbila jsem, že ti to oplatím. Domluvily jsme se, že za rok přijedu já za tebou měla jsem jen čekat až mi zavoláš.

Byla středa  tři hodiny odpoledne a zazvonil telefon. S radostí jsem ho zvedla, ale po pár slovech se mi začala vytrácet barva z obličeje. Byla to tvoje sestra a to co řekla se mi vrylo do paměti: „Katko, Hanička už není. Byla to ta rakovina“  Těch pár slov mi změnilo život.

Přesně na den tvých osmnáctých narozenin, se spouští bílá rakev na dno hluboké jámy. Na jejím okraji stojí Pavel a dívá se jak jím hozené rudé růže dopadají. Jediné tvé přání bylo splněno. Osmnáct rudých růží udělalo tečku za tvým životem.

 



Poznámky k tomuto příspěvku
bossini (Občasný) - 7.6.2002 > Dojemné.
Body: 5
<reagovat 
matta (Občasný) - 7.6.2002 > To je krásný
Body: 5
<reagovat 
Čtenář - 19.6.2002 >
Body: 5
<reagovat 
Kapucín (Občasný) - 25.6.2002 > Skutečně jímavý příběh, ale zpracování ho dost sráží. Hlavně první dva odstavce mi připadají dost popisné a bezbarvé. Navíc je celý text plný interpunkčních chyb, takže působí při čtení poněkud zmateně.
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + dvě ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter