|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Je tmavá vlahá letní noc. Okno dokořán a dva lidé v pokleku na posteli si hledí do očí. Ona vlasy rozpuštěné splývajíc na oblá sametově hebká ramena. Oči zeširoka otevřené a rty nalité krví k prasknutí. On zhluboka oddechuje. Těžko skrývá vzrušení. To vzrušení, které probíhá celým tělem a elektrizuje každičký neuron jeho mužného těla. To vzrušení, které umocní letmý dotyk jejích dmoucích se prsou o jeho rameno. Slastné endorfiny zaplavují mozky obou milenců ! Otroků vášně ! Vazalů slasti ! Blíží se k sobě rty a napětí se vyrovná síle pěti sluncí. Jen tikot hodin odměřuje tuto neměřitelnou chvíli. Oni nic neslyší. Nevnímají nic. Nic neexistuje. Jen ona a on. On a ona. Jejich rty se dotkly. Čas se zastavil, prostor se zakřivil, země se pohnula. Ona má oči smyslně zavřené, přesto vyjadřují očekávání, touhu, chtíč. On otevřené, dívajíce se na tu nekonečnou krásu. Její krásu ! Těla obou se začínají proplétat. Koncert pilovaný evolucí miliony let. Vášeň, vášeň. Neředěná vášeň vychází z každého póru jejich potem se lesknoucích těl. Přichází okamžik spojení. Jejich těla se prolnula v jedno. Oboustranná rozkoš prýští, tryská, vznáší se všude kolem. Vzrušené vzdechy protínají ticho noci a divoký tanec nabírá na síle. Její dlouhé nohy se vzpínají k nebesům a božské lůno přijímá jeho mužství. Nyní má již oči otevřené, panenky rozšířené se zvířecí dychtivostí hledí na něho. Tělo má napnuté s občasnými záškuby slasti, které přicházejí v nepravidelných vlnách blaženosti. Divoký rej bez konce a bez konce. Ona se otáčí a její pozadí svítí proti oknu jako druhá nadpozemská Luna. Prohnutá v páteři, podobna divoké šelmě, očekává další a další vlny rozkoše. Elektrizující napětí je za hranicí snesitelnosti. Jako dva hadi zmítajících se v klubku neřesti, očekávající okamžik vyvrcholení. Tu sílu exploze lásky. Tempo se stupňuje, výkřiky do tmy zanikají v prázdnotě...pěstěné nehty do kůže zaryté..teď...lásko... teď... Erupce nirvány proletí prostorem, okamžik věčnosti, který je nalezen.
Je tmavá vlahá letní noc. Okno dokořán a dva lidé v pokleku na posteli si hledí do očí.
|
|
|