Ten den hvězdy padaly
Duše jak ovce bíle jak krásný chvíle jak mraky na porážku
Díry do hvězd pod hvězdou srdce kvetlo
Díry do hvězd a pod hvězdou krásné světlo
Noc byla hvězdná od výbuchů smíchu
od šíleného smíchu
Noc jak bílý den
Bílá se snadno poskvrní...
A kulek bylo víc než lidí
A pod hromadou těl
Kde smrt byla ze všech stran
Pod rozkazy nadřízených
Pod tíhou jejich viny
Čistá duše čekala na život ve smrti
Bez přátel bez rodiny
bez tatínka bez maminky
malá duše nahá
pod kilogramy smrti ležela
oblečená do těla
a brečela brečela brečela a brečela
oblečená do těla
v oblečení pod oblečením které vyšlo z módy
Úzkost že i nebe bylo koutkem uslzeného oka úzké
Samota slz které se ani v kaluž nespojí
Lidskost rozervána na lid a kost...
Zlomila se lidskost...lid a kost ohlodána
Náhle
Nádech duše byl slyšet.....
Andělíčku můj strážníčku
opatruj mi mou dušičku
opatruj ji ve dne v noci
ochraňuj ji od zlé moci
Ukrutná zima
Nesnesitelná krutost
V dálce utichá zpěv hyen
Zpěv utichl
I jejich vina bez odpuštění
Čistá duše jak život vstává z hrobu
Vstává a utíká
Kam?
Jen utíká
Nelidské myšlenky v lidský čin...zločin
neživé myšlenky rodí živou smrt
Čistá duše se ušpinila krví
Na prvních stránkách života je smrt
A malé dítě znalo jen dobro
Krvavé podchlazené tělíčko je vidět v dálce
Běží
Budoucnost
Utíká
Minulost
Holčička
Smrt jí zachránila život
Mizí
Snad v dobrých rukách...
Inspirováno příběhem holčičky, která jako jediná přežila jeden z masakrů litevských dětí za 2.světové války.
|