ZIMA (Havrani)
Za dlouhých chladných večerů;
v čase, kdy zima převezme zas vládu.
Nad krajem vznese se houf černých havranů.
A zvěř se stáhne lidem blíž k domovům.
V té chladné době by tvora nevyhnal ven.
Období pastvy lidského dobrodiní.
Kočky, kocouři a pár hladových fen.
Čekají před dveřmi na své nakrmení.
Až přijdou k vám, nešetřte laskavostí.
Dejte jim vše co budou chtít.
A to ať se stane vaší velkou ctností!
Pak možná i mlha obrátí směr..
(***)
Nastal čas zimy a dlouhých nocí,
co za jasné oblohy ti pohladí líci,
mrazem tak ledovým, že budeš rád,
až bude jaro zas kralovat.
A mračna se stahují a přec bouřka není,
Obloha tmavá i za bílého dne.
Vysoko nesou se poslové zimy:
Králové bez koruny-důstojní havrani.
Ty mocná zimo!Co přetváříš krajinu.
Jak malíř štětcem nám formuješ obraz,
kde život umrtvíš, tam omládne nový.
Božská metamorfózo! Šlehej mé tváře.
/Zima;2006/
|