|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Až nepochopitelně silně je rozšířená iluze, že duchovní proces je zcela bezbolestný a není potřeba vlastně vůbec nic dělat. Dotýká se totiž nejhlouběji uložených iluzí a tabu vyplývajících z nenaplněných přání ega mít ode všeho navždy pokoj.
Že si prý můžeme zcela svobodně vybrat svoji cestu, protože jsme Vším již teď. Není to nepravda, avšak vše je daleko složitější. Požaduje to harmonické vztahy v rozšířeném vědomí, jež vzniknou až po dlouhé a místy bo lestivé psychoterapii. To by bylo osvícených, kdyby to bylo tak jednoduché!
Další rozšířenou iluzí je, že se člověk zcela promění už po jedné zdařilé meditaci, ale mystická literatura hovoří o desetiletí trvacích procesech. Naivní představou je, že se ego lehce vzdá vedoucí úlohy v rozhodování a podřídí se božskému Já. Není v nás jen jedna část osobnosti, ale velké množství a každou je nutno měnit.
Lidé se tak silně snaží být dobří, až z duchovnosti dělají selanku. Nechtějí vidět své skryté problémy. Ani božské síly jim channelingem neřeknou úplnou pravdu, protože ji nechtějí slyšet. Vše je to projev nezralosti.
Bible, zejména Nový zákon, na tuto otázku odpovídá jednoznačně, např.:
J 16,20: Amen, amen, říkám vám, že vy budete plakat a naříkat, ale svět se bude
radovat; budete se rmoutit, ale váš zármutek se obrátí v radost.
Když žena rodí, má bolest, protože přišla její hodina; když ale porodí
děťátko, už nevzpomíná na soužení pro radost, že se na svět narodil
člověk. Proto i vy teď máte bolest, ale uvidím vás znovu a vaše
srdce se bude radovat a vaši radost vám nikdo nevezme. A v ten den
se mě nebudete ptát na nic.
Mt 16,24: Potom Ježíš řekl svým učedníkům: "Chce-li někdo přijít za mnou, ať
se zřekne sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě. Kdokoli by si
totiž chtěl zachránit duši, ztratí ji, ale kdokoli by ztratil svou
duši pro mě, ten ji nalezne.
Mt 11,29: Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem
mírný a pokorný v srdci; a najdete odpočinek pro své duše. Vždyť
mé jho je příjemné a mé břemeno lehké."
Životopisy křesťanských mystiků i jejich díla velmi často popisují desetiletí trvající extatické i bolestivé mystické procesy. Zejména sv.Tereza z Avily, i sv.Jan z Kříže, jež o tom napsal knihu Temná noc duše. I Krišnamurti měl mnoho bolestivých křečí s bezvědomími v jeho extrémně silném transformačním procesu. Také Budhův proces také neproběhl hned a bez problémů. Z praxe channelingové skupiny vyplývá, že kromě jednoho, který má proces velmi pomalý, mají takový průběh všichni.
Bolest z působuje v mystice mnoho procesů, zejména očištění škodlivých sklonů, jimž křesťané říkají hříchy. Rozšíření vědomí předpokládá poznat a přijmout zcela novou a neznámou strukturu osobnosti i daleko složitější vnitřní vztahy částí vědomí a to zákonitě vyvolává problémy. I energetické transformace způsobují určitou bolest. Jsou to operace psychiky a ty musí bolet jako každá zásadní proměna. Čím je rychlejší, tím víc problémů vyvolává.
Nikdo ve Stvoření není trvale bez bolestí a problémů, ani Kristus, ani Bůh Otec. Jeho smutek se projevil zatměním a zemětřesením při Kristově ukřižování. Bůh je totiž Vším. Proto křesťanství chápe odevzdání se jako základ duchovní práce. Duchovnost není jen o tom, jak být lepší, to by mohlo vést k pokrytectví. Obsahuje i zkoumán í všech souvislostí v člověku i ve Stvoření samém.
Jde o to umět přijmout bolest jako v zasvěcovacích obřadech šamanů i zkoušce dospělosti divochů. Civilizace nám vytvořila falešnou naději, že se jí lze vyhnout.
Duchovnost je život a mystika je zvlášť velmi koncentrovaným. Proto obsahuje víc archetypů než jen ty, jež by se egu líbily. |
|
|