Vždycky jsem nějak radši mouchy
měla nežli pavoučky,
ty maj´ snad mouchy za padouchy,
nejsou vůbec miloučký…
Neodlítnou, jen zvolna lezou,
štítím se jich, mám z nich strach,
sekáč by měl být vlastně hezoun,
pro sekáče já jsem vrah…
Nejvíc mám pifku na sekáče,
snažím se je vyhodit,
hm, biolit mám za pár kaček,
nevím, co se přihodí…
Refrén:
Zametám pavučiny,
nechci všade haldy špíny,
pavouci, pavouci spřádají své sítě…
Zametám pavučiny,
pavouk mně bez příčiny
říká, „chci“, říká, „chci“, tkát ti z citů nitě…
Vím, že v bytečku mém je pavouk,
„buď tu, z očí mi však jdi“,
všude kolem je cítit savo,
vystříkané jsou i zdi…
Nevím, proč se mnou pavouk zůstal,
pro štěstí je někdo má,
on všechny mé nálady ustál,
zášť či zlost jím necloumá…
Jinde by si plet´ pavučiny,
tady strádá, proč tu je,
pavouček mne jak nikdo jiný
bez nároků miluje…
Refrén:
Zametám pavučiny,
nechci všade haldy špíny,
pavouci, pavouci spřádají své sítě…
Zametám pavučiny,
pavouk mně bez příčiny
říká, „chci“, říká, „chci“, tkát ti z citů nitě…
|