šperl II.
2001
šmejd
překročil jsem
rubikon;
mám za to, že jsem
nemohl
vypotit nic horšího
než
tento
úvod
vyprchala ze mne
veškerá síla
míza
jsem
jako květina:
krásný
klišovitý
blbý
k nesnesení.
k neunesení.
při zazvonění telefonu
mi samy ruce
připažily a
strnuly, poté
vystřelily vpřed a
dlaně se zaťaly,
ale
při pohledu na displej jsem zůstal
klidný: SPERL
SPERL SPERL SPERL SPERL
stále mohu rozhodovat
o svém
nebytí.
30/4/01
až se vyzvracím
zbyde po mně víc,
než má samota,
která obestírá,
hněte
a vypravuje,
straší
a smrdí; vadí
rozmělňuje mne
na to a
ono,
bylo a je, sračku
a sračku. díkybohu,
že myslím, stále
sním
a myslím
očekáváme vyvrcholení
a peripetie
mého života
se nekoná,
poněvadž
mé póry dýchají
a
žijí.
chodovské noci
"dobrou
noc", odpověděl
seržant.
přismah sem ho
ke zdi, až mu
zrudla
hlava.
"ještě
jednou, ty zmrde, přijdeš
se svými problémy unuděn
a zároveň
veselý a máš hlavu na
sračky!"
vzal to
snad
vážně a zmizel ve větrném
večeru (v deštivé
noci)
s úklonami a s
díky,
jež se projevují
jiným,
než
jsme my.
5/5/01
držet se při zemi
urbánková zhubla -
- a už je si zase podobná
di do prdele
a s čím já si budu
škrtat?
s koulema, vole!
haha, jiskřička vyskočila
di do prdele s
kulečníkem celou dobu sem měl
zap. na stole - pak přišel,
vodnes si ho, celou
dobu
ty si žádnej zap. neměl
pavel sem příde - poď si
se mnou zahrát kulečník
proti ňákejm - hovno
nakonec si střihne jamahu;
jestli udělal za hodinu
dvacet šťouchů
já tam stojím jak
kráva
já moc ne - to... - nesouložím:
člověk se pak tejden nepostaví,
potí se při tom...
hrozná ztráta času
to
máš recht.
asi 27/X/MMI
rybí nátura
i když vstoupil
do místnosti a
přistoupil k pultu,
aniž by rozechvěl
vzduch
přesto mne zaujal.
vyrušil mě.
nemohl jsem z něj
odtrhnout oči -
myšlenky letěly
jak mraky šílenou rychlostí -
od pasu nahoru
jak modrák,
ve skutečnosti
chudák,
od pasu dolů
kovboj.
hloupé
džíny s páskem nad pupek
obepínající tlustý
zadek.
naleštěné kvazikoně.
a náhle byl pryč.
ani nevím, proč mne
to tak sebralo.
demla nebrat.
vyhněte se tasovu.
bože, mě to fakt vzalo!
27/10/01
jste tak hezká
napřed 15,
pak 8 miliónů:
velká slova
láska, chtíč,
práce, peníze,
sebevraždy;
všechno má svůj
zádrhel
svou nezničitelnou,
nedobytnou předsunutou
hlásku
napřed tácky,
potom facky.
milá paní, přijměte mou
omluvu.
přijmete?
jste tak hezká!
já mám jenom 150 korun
a hlad.
kdyby ale bylo z čeho,
tak bych vařil!
10/01
předěl
může přijít
okamžik -
- což je spojení,
jež nemá
vůbec
výpovědní
hodnotu -
sračkovitá
básnivost ovšem
ví
vždy, co by,
kdyby... -
kdy dokážu
přesměrovat osud
přeměnit
budoucí bolesti
ve slast...
kéž bych měl
(pokaždé)
sílu
vzepřít se
hnusnému farizejství,
už dávno
vyzrálé,
promyšlené
předsranosti prosycené
nízkosti -
31/10/01
rozdělit na dvě části!
často teď
musím přemýšlet
o síle
vazby na minulost,
protože nostalgie
je dvojsečná zbraň
vždyť
je to zcela
zavádějící zjistit,
že všechno by
mohlo zcela jinak vonět
být viděno
být slyšeno
být cítěno
přinést jiný zážitek
v rovině stejného
vidění
a
od čeho se potom mohu
odrazit?
listopad 01
srandy kopec
hypnotický trans
nuzoty mi
vyřadí z provozu
snahu
i hlad
vyšle mi vstříc
pohodu, letargickou pohodu
a polospaní
přidušené bolestmi zad.
ruce mne neposlouchají,
nohy se mi pletou,
hlava padá vpřed
i vzad.
čechov dobře věděl, proč má
ambivaletní
vztah k lidem na okraji, ale nevím,
proč to sem pletu;
zedník krade auta
absolventka průmyslovky
podává klíče,
šlapka se válí doma
a učí se do školy:
nikde nevidět vybočení.
problémy s metabolismem mám
stále tytéž.
6/12/01
ad)šance: nic
žiju ve zvláštních reáliích:
tam i dotaz "jakou máš
šanci?" zní natolik
zpátečnicky a depresivně,
že nejenomže nedokážu
odpovědět, ale bojím se i byť
vstřebat obsah otázky -
"a co režie?"
ad)režie: nic
"maj to zajištěný!" -
- a to je zrovna to,
čeho se obávám. z toho mi
naskočí husí kůže
a otáčím se.
když si ale uvědomím,
že se jenom snažím
něco napsat, aby měl
tento večer
ospravedlnění,
musím se
smát.
spousta
krásných vět mi zůstala
na jazyku, jsou
pouze ve mně
a
vám dobře tak!
9/XII/MMI
|
