Mrazivá květina
Mráz nakreslil na sklo květiny
a já dotknout se jich chtěla.
Zvlášt jedné zvláštní rostliny,
jakou jsem nikdy neviděla.
Tak dlan svou s prsty jsem na ni přitiskla,
však cítila jsem jenom chlad.
Květina mi v rukou roztála,
odpustí mi to snad.
Skrz orosené kolečko na okně,
chtěla jsem pozorovat svět,
nevadí,že jsem ve tmě,
hlavně že to bylo hned.
Viděla jsem na okno souseda,
které celé pomalované bylo.
Byla tam zahrada,kde nebyla tma,
o které se mé květině snilo.
Dnes letní slunko do oken svítí,
ale každý sen do sněžené zahrady mi zalétá.
Chybí mi dotek třpytivého kvítí,
který pod mou dlaní odkvétá.
|