Mlhou proudí uherské uhlí
č eká noc aby se znovu poznal
ramena nesou kotvu
č inel životní skladby
poklepání ticho
kakofonie hřímá a smýká tesil
konečně kočár do vsi za smrtí
kamenné můstky řinčí
kamenné můstky jiskří
šálek na kozlíku neuslzí zhola nic
je to důvěrná jízda
malokterého já posadím si na klín mlékem
cíl je začátkem
smýkám se v půlnočním vanu srpnovém
Dýmka dýmá oheň
v ulici je led
já znám jablko
i hvězdy
Třímal jsem klas
v němž místo zrn
mnoho černalo se klínů
Kudrnatí jinoši
květnatých duší
osvíceni reflektory
mé smrtící jízdy
( protože není nikdy
nic co zarazilo by
smrt před skleněnými
zvláště pak plechovými vraty!)
dupu na pedály
však vidím už je pouze v dáli
Ovíval jsem je palmovými listy
a pojídali klasy
Měl jsem už jen dobré sny
kde nebojím se o lunu
nebojím se o sebe
kde kane blaho z borovice
dítě slámě divocha
panna klíčí zvesela
|