šedé (Občasný,Šéfredaktor) - 26.11.2007 > ...a docela i jo.
Asi bych to neměl přiznávat, ale nejvíc na mě zapůsobila pasáž:
Sídlištěm kráčí děvčátko v košilce s krtky,
ruce má z oděrek špinavé krví,
pod prsy nosí dvoustranný zápal plic.
Veselme se.
a mám za to, že dává sílu celému textu, který by bez ní hodně kulhal, protože ze začátku mám dojem že se autor snaží být zajímavý, leč mu síly stačí - a stlouká něco, co už podobně před ním stloukali jiní. Ze závěru mám zas pocit, že by se nic nestalo, kdyby tam nebyl. Je nadstavbou, vhodným doplněním - a je na něm vidět, že se autor, uspokojen předchozím během, už spokojí s náznakem, protože ví, že se od pasáže s holčičkou může dobře odrazit vlastně kamkoli. Připadá mi, jakoby tento text tvořili tři různí lidé - každou část jeden - první konstruktivista, skládačkář, slovní hledatel - druhý popisář srdceryvař - třetí autor se zalíbením v minimalismu a zaujatý proškrtavač. Přes všechno ale váhám s doporučením, protože jedno se dílu upřít nedá - je zajímavé.