|
|
|
Promítací síň Národního filmového archivu PONREPO v Bio Konvikt Autor: hrozek (Občasný) - publikováno 15.5.2000 (15:37:51), v časopise 16.5.2000
|
| |
PONREPO Viktor (* 25.3.1858 Praha, + 7.11.1926 tamtéž)
Pod nezvyklým pseudonymem se skrýval muž s neméně podivným jménem Dismas Šlambor. Mistr devatera řemesel - pozlacovač rámů, obchodní cestující, eskamotér, ale i nadšený obdivovatel balónů, elektrotechnik a provozovatel laterny magiky. Na svou největší lásku čekal takřka 50 let - stal se jí film.
Neměl ctižádost filmy tvořit jako Kříženecký, ale chtěl je promítat. A tak se roku 1904 vydal s promítacím přístrojem a asi 180 kratičkými filmy po českém venkově. O tři roky později 15.9.1907, otevřel pak v Praze U modré štiky na Starém Městě první stálý český biograf - Ponrepo.
Ředitel Ponrepo byl gentleman staré školy a na každém představení obecenstvo osobně přivítal a také se s ním rozloučil. Pro případ, že by mu v tom nemoc bránila, nechal si svůj ceremoniál natočit na filmový pásek. A tak nám dodnes může z třiadevadesáti celuloidových políček složit svou poklonu. (pa)
in: Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918
Rovina, Prachatice 1992
PONREPO je nyní promítací síní Národního filmového archivu umístěnou v současné době v Bio Konvikt, kde začalo po osmiměsíční přestávce znovu promítat na počátku roku 1997 poté, co se sem přestěhovalo z původních prostor v paláci Adria. Je biografem výhradně klubovým, z čehož plyne nutnost zakoupení klubové legitimace. Členové mají právo si zakoupit jeden lístek na každé představení a právo vyzvednout si zdarma každý měsíc velmi kvalitní program s komentáři k režisérům a jednotlivým filmům promítaným v tom daném měsíci. Programová nabídka je vybírána thematicky, především z archivu NFA, což znamená starší filmy, ale nezřídka je zde uváděna i tvorba poslední doby, či profilové přehlídky zahraničních filmů.
|
|
|