|
|
Noční cesta vlakem
poslední vlak schoulenou krajinou bez světel
jak obtloustlý černoch
větvemi hladí bicí
a lidé spící
jedou snad domů
na ledové okno se tiskne tvář
veliké oči si pohrávají
s rozespalou nocí
kroužící pocit
omamující
černoch se zašklebí z nádražní lavičky
v korunách stromů
hladí své bicí
a jenom bdící
se usmívají
daleko před námi září mé město
černoch se ztrácí za prvním rohem
až potom z postele
dam pu pu dam pu
zhasnu si lampu
otvírá noty
lakované boty
se roztančí na hrdlech lahví
|
|
|
