Víte, mám na mysli todlenc: kdekdo si na ledničku plácá různé samolepčičky a fotečky - děcka na houpajdě, děcka u dortu, děcka samotná tam pak přimagnetovávají ty své Medvídky Pú a nálepky od banánů a vlastnoručně namalované obrázky, no a sakum prdum to nakonec udělá celkem štramáckou koláž, takovou, co by žádný akademik nevypotil i kdyby byl ještě o polovinu hlubší a originálnější než doposavad.
Tedy, naše lednička, navzdory své hlučnosti, znějící někde na pomezí bublání a klokotání topícího se a chrchlání středně nastydlé trubky, se nemá proč stydět juknout do zrcadla, páč je krasavice ouplná!
Já na ní ovšem nelípnul lautr nic. Vzal bych alespoň voskovku a trošku to poštráchal, jako když si tudlenc naše malá udělala z repráčků na telce struhadlo na modelínu, ale dyť já už pozbyl všecku invenci a inspiraci a vubec. Já jí tak leda votevřu a mrknu, jestli tam nezbylo pivko od včera. Rozumnějte, nejsem nijaký alkoholik nebo mělčina k politování, ale vono vás to semele, ty roky a prostředí, to víte, časem se každý přizpůsobí a tady v tej pustině, co my přebýváme, tady žádný University ani Bibliotéky nenajdete. My máme jen hospody, no.
Miluji svou ženu a pro děcka bych se rozkrájel na pidi nudle. Co mi potom teda chybí, že jo? Hmno, je to houpajda, nahoru, dolu, kiss, kopanec.
Tudlenc jsem si v duchu vylepoval, třebas na ledničku, seznam elementů, z nichž je polátanej ten můj jakože život. Děcka, ty nechám stranou, to je smysl všeho a bez nich bych byl jak vymačkaný citrus, to je jiná věc. Ale pak už co? Jasně, zašukat si je fajn a když to můžeš mít, je to dost povznášející, lepší než dobrá knížka nebo biják. Už mi to taky netáhne jako před dekádou, ale furt mě ta harmonie umění, kterak to do sebe luxusně pasuje a co všechno se dá vykoumat, baví. A pak tu sou další věci:....... Jenže, sakra, na žádnou jinou jsem si nevzpomněl, nerajcují mě auťáky, mašiny, cizí kočky, kultura, prostě nic, punktum. Takže pak co? He?
A vůbec, musim vyrazit do rachoty, páč jinak mi ujede odvoz, ještě vymlasknu pořádný mlaskanec těm svejm spícim berkám a mamuše a jdu hákovat, takže čabas, pánové a dámy.
|