V zapadlé ulici, přímo na rohu
mezi spálenými svícemi
otrávený vůní exotů
a kouřem z cigaret
se krčí - to nejposlednější místo
kde chtějí uvíznout...
jako mezi zdmi hostince
stísněné prostory vydýchaných laskání
ztrácených v objetí pozbylých umělců (na sklonku léta osmapadesátého)
ve světě malém - izolovaném
se krčí - to nejposlednější místo
kde chtějí uvíznout...
Jako těch několik slov,
kterými jsme proslavili Christa
je - z vytrženého snu
-teď siesta-
snu o náladách bez kostí a masa
je skrčený - před zbytkem světa
to nejposlednější místo
kde jsme chtěli uvíznout...
|