Blízko staré rozbité octárny
vymlácená okna pláčí
za nářku stavů předválečných textilek
a není lék
na bolest sudetských vyhnanců
čas tanců
ohňů nad Petrovými kameny
drobky a plameny
tak málo z plesnivého chleba
- vyděděncům třeba
Slyším rachot dobytčích vozů
Poražených, co v příkopech kopou hroby
V oparu msty a zloby
Jsme zbloudili, jak voda z tání
V korytě Opavy a Opavice
Je stálé přemílání dějin
A prázdné makovice
Vyvěšují nové propagandy
Bída mé hanby
Kterou skrývám v humanitě
V diskusních webech on-line sítě
Mne znovu svléká
Tak jak čas z fasády modeluje ruiny
Jak řeka pohrává si s nánosy jílu
Rozbitá octárna s rozpitými dojmy
Všechno to skoro nic,co tu zbylo
Mohl jsem tu starou octárnu znovu obléci
Na moment slyšet
v měšťanských domech zasténání
křičelo milování z pokrčených stehen
a dívčím zpěvem
nesl se výkřik z ukojení
žár cihel při pálení
a cinkot jak zedníci jednu k druhé pokládají
dokud tvá ňadra tvrdá povstávají
dobývají hladoví tvoje dveře
katr času to dříví zřeže
A okna vybije krupobití
Bolest je žití
Přelítá nad orgasmy
Krev bez plazmy
Ztrouchnivělé trámy
Octárna v sudetech
Dívčí rty pod troskami
|