Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Sobota 9.11.
Bohdan
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Poezie
 > Poezie
 > Klasické verše
 > Básnické slovo
 > Všehochuť
 > Teorie poezie
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Odkud se vzalo ono umění, kterému říkáte básnictví? Anebo o původu daremných básníků a těch, kdo básnit umějí.
Autor: Ondrej Kern (Občasný) - publikováno 21.8.2007 (14:03:49)
Potom se Ægi zeptal: Odkud se vzalo ono umění, kterému říkáte básnictví?

Bragi odpověděl: Počátek byl ten, že bohové žili v nepřátelství s lidem zvaným Vanové. Sešli se však k smírčímu jednání a stvrdili dohodu tím, že obě strany přistoupili k soudku a plivly do něj své sliny. Když se pak rozcházeli, napadlo bohy, že toto znamení míru by nemělo přijít nazmar, a stvořili člověka. Jmenoval se Kvasi. Byl tak moudrý, že ať se ho kdo zeptal na cokoliv, nenašlo se nic, co by nedovedl rozřešit. Cestoval široko daleko světem a učil lidi vědění. Když byl jednou hostem dvou skřítků, Fjalara a Galara, ti s ním chtěli mluvit o samotě a přitom ho zabili. Jeho krev nachytali do dvou soudků a jednoho kotlíku, jenž se nazývá Ódreri, kdežto soudky se jmenují Són a Bodn. Smíchali s krví med a z toho vznikla ona medovina, po níž každý, kdo se jí napije, se stane básníkem a učeným člověkem. Ásům skřítkové řekli, že se Kvasi zalknul rozumem, jelikož se nenašel nikdo tak moudrý, aby se ho uměl vyptat na všecky jeho vědomosti.

Po čase k sobě skřítkové pozvali obra Gillinga a jeho ženu. Gillinga pozvali, aby si s nimi vyjel na moře. A když byli kus od země, zaveslovali na podmořský útes a převrhli loď. Gilling neuměl plavat, a tak se utopil, ale skřítci loď zase převrátili a veslovali k pevnině. Pověděli jeho ženě, co se přihodilo, a tu to velice zarmoutilo a hlasitě se rozeštkala. Fjalar se jí zeptal, zda by se jí ulevilo, kdyby se podívala na moře, kde se její muž utopil. Ona přisvědčila. Fjalar pak navedl svého bratra, aby vylezl nad dveře, a až žena vyjde, shodil jí na hlavu mlýnský kámen, poněvadž nemůže vystát její křik. A tak se stalo. Když se to dozvěděl Gillingův syn, obr Suttung, hned se vydal ke skřítkům, sebral je a rychle s nimi na moře. Tam je posadil na skálu, která byla vidět jen za odlivu. Skřítci prosili o život a nabídli Suttungovi náhradou za otce vzácnou medovinu; a na tom se dohodli. Suttung si odvezl medovinu domů a schoval ji na místě zvaném Hintbjörg a strážkyní tam ustanovil svou dceru Gunnlöd. Odtud nazýváme básnictví krví Kvasiho nebo nápojem či hltem skřítků a tekutinou Ódreru, Bodnu a Sónu nebo plavidlem skřítků, jelikož se díky této medovině dostali živi ze skály, nebo medovinou Suttunga a jezírkem na Hintbjörgu.

Ægi pravil: To je opravdu temná mluva, dávat básnictví taková jména. A jak jste získali Suttungovu medovinu vy, Ásové?

Bragi odpověděl: O tom se vypráví tento příběh. Ódin se vydal z domova přišel k místu, kde kosilo devět otroků trávu. Zeptal se jich, jestli chtějí, aby jim nabrousil kosy. Oni že ano. I vytáhne z opasku brousek a kosy nabrousí a sekáčům hned připadá, že se jim teď seče mnohem lépe, a že by prý brousek odkoupili. Ódin jim řekne cenu: kdo chce koupit, musí patřičně zaplatit. Všichni byli svolní a jen, aby jim ho prodal. Ódin však vyhodil brousek do vzduchu, a jak jej všichni chtěli o překot chytit, podřezali se navzájem kosami hrdla.
Ódin se odebral na noc k obrovi, který se jmenoval Baugi a byl Suttungův bratr. Baugi si stěžoval, že se mu zle hospodaří, poněvadž jeho devět otroků se navzájem zabilo a on neví, kde vzít lidi na práci. Ódin se před ním nazýval Bölverk. Nabídl se, že bude pro Baugiho pracovat za devět mužů, jako mzdu žádal, aby se směl napít Suttungovy medoviny. Baugi řekl, že o medovině sám nerozhoduje a že Suttung ji chce mít jenom pro sebe, ale slíbil, že k němu s Bölverkem půjde a zkusí ji získat.
Po celé léto pracoval Bölverk pro Baugiho za devět mužů, a když přišla zima, žádal mzdu. I vydali se spolu k Suttungovi. Baugi oznámil svému bratru, na jaké mzdě se s Bölverkem dohodli, ale Suttung rázně odmítl vydat byť jedinou kapku medoviny. Bölverk tedy Baugimu řekl, že musí zkusit získat medovinu lstí, a Baugi byl svolný. Tu vytáhl Bölverk nebozez, jenž se nazývá Rati, a vyzval Baugiho, aby navrtal skálu a zkusil, jestli je nebozez dost ostrý. Baugi to udělal a oznámil mu, že skála je provrtaná. I foukl Bölverk do otvoru a z toho se na něj vyvalil kamenný prach. Tak zjistil, že ho chtěl Baugi oklamat. Poručil mu, aby skálu provrtal naskrz. Baugi tedy vrtal znovu a když Bölverk foukl do otvoru podruhé, vlétl prach dovnitř. Nato se Bölverk proměnil v hada a vlezl do otvoru. Baugi za ním zarazil nebozez, ale hada minul.

Bölverk se dostal až na místo, kde byla Gunnlöd, a po tři noci s ní ležel. Ona mu potom dovolila třikrát se napít medoviny. Prvním douškem vypil celý Ódréri, druhým Bodn a třetím Són, čímž získal všechnu medovinu. Poté se proměnil v orla a odletěl, co nejrychleji mohl. Když Suttung spatřil letícího orla, vzal na sebe své orlí roucho a letěl za ním. Ásové viděli, že se Ódin vrací, i postavili na nádvoří své soudky. A když Ódin doletěl nad Ásgard, vyvrhl medovinu do těchto soudků. Ale poněvadž Suttung byl už tak blízko, že ho málem dostihl, vypustil něco medoviny zadem a o tu se nikdo nepostaral. Mohl si ji vzít každý, kdo chtěl, a my ji nazýváme přídělem daremných básníků. Kdežto Suttungovu medovinu dal Ódin Ásům a těm, kdo básnit umějí. Proto nazýváme básnictví kořistí Ódina či jeho nálezem a nápojem i jeho darem a nápojem Ásů.











Snorri Sturluson: Jazyk básnický. In: Edda a Sága o Ynglinzích, s. 108. Argo 2002. Přel. Helena Kadečková.


Poznámky k tomuto příspěvku
anae (Stálý) - 21.8.2007 >
Hljóđs biđ eg allar
helgar kindir,
meiri og minni
mögu Heimdallar.
Viltu ađ eg, Valföđur,
vel fyr telja
forn spjöll fira,
ţau er fremst um man.
Gehör heisch ich
heilger Sippen,
hoher und niedrer
Heimdallssöhne;
du willst, Walvater,
daß wohl ich künde,
was alter Mären
der Menschen ich weiß
Staří germáni si taky uměli pěkně vymýšlet, nicht wahr? :-) hranaté, ale inspirativní
Body: 5
<reagovat 
Ondrej Kern (Občasný) - 21.8.2007 > Völuspá? No ano, to je základ. Ale upřímně, nevím, jestli je to moc zábavný. Snad při troše snahy, ta prozaická se mi zdá mnohem lepčí. Sem si jednou říkal, že abych tuhle mytologii měl v malíku, naučím se Vědminu věštbu zpaměti a bude. Ale nebylo... nějak to nešlo. :)

Slyšte mě,všechny
svaté rody,
první i poslední,
potomci Heimdalla!
Chceš na mně,vládce
věrně bych řekla
prastaré zvěsti,
jež v paměti mám.

(snad L. Heger).
<reagovat 
Ondrej Kern (Občasný) - 21.8.2007 > No že jo?!? A začal s tím už Scafloc - rady lékařský. Poeticko-vetešnický server... to nikdo nemá.
<reagovat 
Hrdý (Občasný) - 22.8.2007 > takovou teorii můžu:)
Doporučil 
<reagovat 
birkin (Občasný) - 23.8.2007 > No jo, Snorri, toho není nikdy dost; mně se hrozně líbí, jak on ty bohy nechá dělat takový, no nevím jak jinak to nazvat, než kanonický kraviny. Ta mytologie mě na tom ani tak nebere jako tohle - těch blbostí, dokonalá komika.
A z písní Starší Eddy určitě stojí za to sigurdovský cyklus, to je hodně zábavný, ostatní asi taky, ale přece jen ještě jsem to nepřečetla.
<reagovat 
druhý černej saniťák (Občasný) - 21.8.2007 > Ano, Heger :)

Asi taky budu muset vyhrabat nějaký poučný příspěvek. To by bylo hezké mít tu vzdělavací kroužek.
Doporučil 
<reagovat 
 anae (Stálý) - 22.8.2007 > druhý černej saniťák> Ano, jistě :-) vzdělávací kroužek starých bájí a pověstí - dala bych mu název např. (die) KUNIGUNDA
<reagovat 
 druhý černej saniťák (Občasný) - 24.8.2007 > anae> Již jsem sáhl do své mytologické knihovničky a našel tam krásný dialog o povaze básnické.
<reagovat 
celulosa (Občasný) - 24.8.2007 > jsi trapný, neoriginální a podstatu toho díla si nepochopil, jdi pracovat na soud jako zapisovatel
Body: 1
<reagovat 
 druhý černej saniťák (Občasný) - 24.8.2007 > celulosa> Z čeho soudíš, že nepochopil?
<reagovat 
 celulosa (Občasný) - 24.8.2007 > druhý černej saniťák> jednoduše opsat část Ságy o Yglinzích a nevyjádžit se k tomu, nijak nenavízat, znamená, že autor nepochopil. Umění je umění jenom tehdy, nalezne li své pokračovatele, jinak je to jen komerce. Nestačí, když nalezneš kupce, co chce jen obraz mít...dál si to doplň sám
<reagovat 
 druhý černej saniťák (Občasný) - 24.8.2007 > celulosa> Chachacha.
<reagovat 
 back (Občasný) - 24.8.2007 > druhý černej saniťák> Už chápu. Cha cha cha cha cha.
<reagovat 
 druhý černej saniťák (Občasný) - 24.8.2007 > back> Opravdu? Já ne. Když to zkouším: O. K. pouze opsal. Tedy nepokračuje. Tedy Edda nenašla pokračovatele. Výsledek – Edda je komerce. Mám to správně?
<reagovat 
 back (Občasný) - 24.8.2007 > druhý černej saniťák> Ju :-))
<reagovat 
ztratila (Občasný) - 24.8.2007 > Když dostal jeden pán na holení, měl by i druhý pán dostat na holení:)
Doporučil 
<reagovat 
Ondrej Kern (Občasný) - 26.8.2007 > Nemusím, nemusím... a podvodník bych byl, kdybych neuvedl dílo a autora. Takhle je to standardní citace.
<reagovat 
 celulosa (Občasný) - 27.8.2007 > Ondrej Kern> to teda není, to nemá standardní normu ČSN ISO 2384
<reagovat 
Ondrej Kern (Občasný) - 25.8.2007 > Drahá celulozo, neopsal jsem část Ságy o Ynglinzích. Není vůbec důvod se k textu vyjadřovat, protože ač je řekněme z roku 1225, je pro svoje kromobyčejně svěží vypravěčské vložky, pro jejich narativní hodnotu a úsměvnou ironii, dostatečně informativní sám o sobě. O víc nešlo. Nechť si v něm přečte každý, co uzná za vhodné. Já jsem se jím bavil a kdybych si chtěl honit triko, interpretovat, analyzovat, zkrátka předvádět pokusy o komparativní mytologii nebo literárně-historickou studii raně středověkého písemnictví po přijetí křesťanství ve Skandinávii v srovnání s hornoněmeckou dvorskou kulturou (bla bla bla)... a podobnou ekvilibristiku, pak bych to asi udělal. Ale podle mě jsou na to jinší páni, kteří tomu rozumějí doopravdy, a s chutí jim do řemesla kecat nebudu. (Mj. - všimni si kategorie zařazení díla). Ani z Tvojí reakce nemám pocit, že bys snad pochopil (a obávám se, že na to asi stěží budeš mít dispozice), nicméně - nic takového po tobě nechci, ani nemůžu a především - nevím, proč bych to měl dělat. A tak si v návaznosti na Tvoji reakci říkám, nechť myši tancují.
<reagovat 
 celulosa (Občasný) - 25.8.2007 > Ondrej Kern> Je to zařazeno v teorii poezie, takže minimálně by si měl úvédst proč, to zařazuješ, jaké základní prvky tam spatřuješ a né opsat kus knihy. Tomu se říká být podvodník. Navíc mi přijde hodně hloupé, že někteří pukavci, zde na totemu, smrdí jaksi méně. Eddu si každý může půjčit v knihovně a stránku lze ofotit, nevidím v tom, žádný smysl přeťukat ji a ještě zkurvit formát.
<reagovat 
 druhý černej saniťák (Občasný) - 26.8.2007 > celulosa> Milá celuloso, važ slova. Podvodník? To jsi vážně přesrala. Máš manickou fázi, vezmi si zyprexu.
<reagovat 
 celulosa (Občasný) - 27.8.2007 > druhý černej saniťák> a ty važ slova, vůbec ne
<reagovat 
 druhý černej saniťák (Občasný) - 27.8.2007 > celulosa> Chachacha.
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter