|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Je to to zrcadlo křivě nastavené mé duši
a nebo jsem to já,
co se odráží jak kubistický portrét mých obnažených vnitřností?
Nechci se dívat dál protože
pravda, ta ubohá bosorka
mě sklátí jak obilí v dešti.
zvenku tak čistá, téměř sterilní
jen nesnesitelný pach nechtěného mně neviditelnými háčky strhává myšlenky k prázdnu
to svinstvo
jedovatý koktejl pocitů
ospravedlněný láskou
slovem
kterým lze vše omluvit
a přece možná bez významu
být trávou, mohl by ses na mě pást
nechala bych se strávit tak snadno
ale jsem bažina
co tě pohlcuje
vajíčko ponechané svému osudu
|
|
|
