PŘEHRÁVANÝ FILM

Osud je zvláštní pán,

my loutky v jeho rukách.

Běží s námi běh na dluhou trať

a vůbec nezná míru.

Neví, kdy má přestat,

přestat bít do srdce.

Snažíme se rány ustát,

jde to ale jen těžce.

Nebe nad námi zčerná,

slunce navždy zajde.

Smůla je nám doživotně věrná,

opustí nás až život sejde...

Na jiného chudáka se přilepí,

on ani neví proč.

Drží se ho jako klíště,

po celý jeho život.

Je to jak film,

jehož páska se stále přehrává do kola.

Oblíbený scénář života,

jenž se stále opakuje.