|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Těch co prožili záblesk božského je mnoho, ale málo o tom hovoří. Pokoušejí se s tím vyrovnat. Porovnávají jaké to bylo a jak se to lišilo od jejich přání. Pokud je rozdíl moc veliký, chtějí raději na vše zapomenout. Často tak ochladne jejich naivní snaha o božské. Pod průhlednými záminkami ukončí meditace i komunikace s Ním. Ego se bojí božských pocitů, vizí a všech Jeho atributů. Uvědomí si, jak silně je vázáno na hmotné, lidské, přízemní. Nechce vidět ani božské ani své hříchy.
Naprostá většina lidí chce nechat svoji psychiku zcela nezměněnou, protože se bojí nového. Zabránit farizejství je těžké. Přenesli totiž na Boha svá nesplněná přání a touží, aby jim je naplnil On. Jsou zdrceni, když se jim to nedaří a mají snahu hledat své naplnění někde jinde. Poznávají, že vše je daleko složitější než čekali.
Odevzdání jim chybí, nejsou k tomu ochotni, nedůvěřují Mu ani sobě. Snaží si zbožštit ego a tím vytvořit náhradu božského. Nebo jim jde alespoň ho zduchovnit, aby se vlk nažral a koza egoismu zůstala skoro celá. Jakoby věděli o náročnosti další Cesty, jež by je čekala. Neberou, že vše, příjemné i nepříjemné je od Boha. Duchovní ego tvoří strach z Boha. Je Jiný než lidské a než naše představy o Něm.
Na názor o tom a vůli Boha se neptají. Božské síly však vytvářejí procesy myšlenek, snů, nemocí a událostí, aby blok rozbily. Záleží na úkolu člověka, jaké božské zvolí další kroky. Tak vzniká Hra života, jež také patří do Stvoření.
Vytlačovat božské z vědomí je velkým hříchem. Nelze potlačovat co přichází, jinak přijde trest, protože Božské je nadřazeno lidskému. Hledání Království božího je priorita duchovního člověka. Není to nikdy selanka, ale desetiletí trvající bolestivé procesy. Ta je i v symbolu ukřižování Krista a ve křtu, symbolu smrti starého. Pravá Cesta obsahuje i bolest. Proto mystika nikdy nebude masovou záležitostí.
|
|
|