Samotáři
v zástupech
utopeni v absolutní realitě
tiše pozorují dění
s občasnými výkřiky do tmy
bez citu ….
konec srpna 2000
Inteligence vysátá
v pokusu o její projev.
Vytažená z prostoru
na skluzavce zvuků
ohlušována světlem
zavírám oči
rytmický hluk
abych se ponořila.
2000-09-01
….. N O R G E ……
Jednou probudím se v Tobě
a pouhou realitu nechám si zdát
každé ráno ozvěna zašeptá mé jméno
možná jednou, možná tisíckrát
dojata Tvým pohledem
líbám kůži z hlíny
v náručí zaslíbeného doživotí
bez kroků k minulosti
bez pocitu viny.
září 2000
Odplouvá čas
a vzpomínky vycházejí z fantazie
a cizího vyprávění.
Odplouvá kus z nás
myšlenky v pochodu idealizace
tvoří obrazy.
Lámeme si vaz
aby bolest pronikla až k očím
pro víru v dobro, pro víru v utrpení
v ostatních, předešlých i v nás
věříme možnému a odsunujem fakt
jsme zločinci, co před budoucností
postavili hráz
v níž jsou však okna otevřená
a s minulostí dodržujem pakt
září 2000
Spánek chodí po ulici
vítá Tě u dveří
Předbíhá se se svítáním
Nedočkavý
Připlouvá starou lodí
s bezmocí
a na neštěstí nevěří.
Jdem spolu
ruku v ruce
s černou kapucí
do bílé oděni
počkáme na molu
před pravdou zamotaní do sebe
chytáme ozvěny.
listopad 2000
Přes sametový závoj šedého dechu
kráčím
drápu se na Tvou tvář
Jazykem kradu chuť
široce vykrojených úst
rty oslavují nové zrození
Do vysmátých očí vzkazuju
odpověď na nevyřčenou otázku.
Záznamník nefunguje.
Možná je linka obsazena.
listopad 2000
Cítím se sama
a tak Ti píšu
brečím knižní slova na papír
….. chci se schovat
před pohledem, který
chci najít
chci se zabalit do hustých kožešin
usínat na bárce
a do Geirangeru vlévat kapky moře.
listopad 2000
Tak už zase cinkají
a měsíc s měsícem se sešel
náramní
zaražení
rozlétlí z hnízd domovů a konvencí
učíme se smát
bez startu a cíle
… jen vážně být …
2000-12-01