|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Beruško promiň,
že jsem v pátek nepřijel. Nevěřila bys, jak nemožné to bylo. Jaká chvíle rozstřihla pevnou stuhu, jež spojovala cíl mé cesty s tebou.
Ano, nasedl jsem do vlaku, koupil jsem si i lístek způsobem, jak jsi mi řekla. Dokonce jsem neopomenul koupit si tu kávu ke čtení knihy od tebe. A pak, jeli jsme přes takovou luku. Uprostřed té na první i třetí pohled krásné louky si kočka hrála s myší. Byla to taková rezavá kočka, jejíž hlava vypadala jako tvá. Nechápu, proč se ta myš nebránila. Snad byla oslepena krásou té louky, jako já životem, a nedržela se při zemi. Jenže když jsem se pak zadával na tu louku, byla krutá a nehezká. Jen několik desítek květů s medem ve svých útrobách, zakrylo svou září krtince a bodláky. A tak jsem musel vysednout a zkusit zachránit alespoň tu myš.
Nezlob se.
|
|
|