Je to horší než prázdno je
to horší než nic je to prázdno
které opustili všichni kdo to stihli
kterým to neujelo je
to nástupiště kterému právě odjel
vlak a nástupiště si jakoby lhostejně taky
jednou musí přiznat samotu a já
nestojím na nástupišti ale čekám přímo
v něm uprostřed jeho in flagranti prázdno-
ty a tak jdu abych si potom zkrátil
cestu úplně dopředu pod to smutný
voko monitoru a v něm vidím malou
postavu tak už jsme tři postava já nástupiště
je to chlápek vcelku obyčejný typ modrý
džíny černý tričko jako já udělám dva
kroky doprava on taky udělám krok
zpátky on taky za- mávám on taky
otočím se on nikde podívám se zas
na monitor dívá se taky otočím se on
nikde podívám se zas na monitor dívá
se taky otočím se on nikde podívám se
zas na monitor dívá se taky na perón se
hrne skupina Japonců ztratil jsem
ho z očí trousí se další lidi druhá skupina
Japonců mávám oběma rukama a vidím úplně
vzadu mávání dvou rukou žije! přijde ke mně
ženská a ptá se není vám něco ne to
nic je to úplně v pohodě.
3.
scéna: jedoucí tramvaj.replika:
co je s tebou? replika: nic.replika: jak
nic?čí nic? replika: to tvoje.replika: nikdy
nebylo moje.replika: nikdy nebylo.protagonista
nečekaně opouští jeviště a usedá do prázdné židle v hledišti.říká: já vám na tohle
seru.ostatní herci ztuhnou ale diváci
si oddechnou je to jen hra a hra
kráčí neúprosně dál neoddiskutovatelná nečeká.někdo
ho šťouchne do žeber tak tam
sakra běž.prkenně jak vytažená loutka vyskočí
na scénu.chce ještě zabránit katastrofě.replika:
znáš mě? replika: ne nikdy jsme
se neviděli.hra končí opona padá.
4.
To bylo řečí o Orfeovi Euridika
tam stála nastoupili a
nic se nestalo jen tunel zastávka tunel
zastávka tunel zastávka atd když
se odvážil otočit byla
pryč zašel na kafe s Ofélií
celá z Hamleta zas úplně šílí
prostě divadlo teď čeká na poslední
metro zdá se mu že to trvá
snad celou
věčnost a přitom to nebude
víc než pět šest minut