| |  čtenář pipe - 15.6.2007 > Barča> slečno barboro, není jaksi dobré zakládat si kteréhokoli autora do jakéhokoli šuplíčku (mezi spoďáry, fusekle, pýža apod.), v literatuře by se tomu řeklo k určitému typu, řekněme(ale tím vás nebudu zatěžovat, dejme tomu) a není dobré ani pak defacto onoho autora apriori posuzovat podle toho metru, který jste si na něj pořídila. víte, slečno barboro, reaguji na maličkost sice v podstatě, ale neoluvitelnou jakože defacto. puke není ani moc jako vtipný autor. vím, vím, co tím myslíte, naprosto se vám zdá vtipný ten obal, žejo. ale proč pak kupovat celou sůšu, když se nám líbí jen obal, který najdeme kdekoliv na ulici se válet po konzumákovi, kterému se třeba de facto moc nelíbil, a tak se nestyděl ani trochu ho v podstatě vyhodit? chci tím vším říct jaksi, že by mě asi nebavilo ty obaly sbírat. ale zpět. víte vy vůbec, slečno barboro, o čem ten text je? přiznám se sám, že z velké části nemám tušení, ale k pochopení celku jaksi to stačí. a nevidím v tom moc vtipných věcí a to mám smyslů pro humor celou řadu.
líto je člověku jako jsem já, že je puke de facto neustále poměřován podle toho, o kolik klaunovských nosů, dejme tomu, ho oberete de facto, aniž byste se mu třeba podívali do kapes jakože. já vím, on je to takovej blbec, sonet nebo nějakou posranou kantátu z něho nevymačkám, ale už mě jednou málem rozbrečel. a to nejsem žádná cíťa, teda. (ale kuš!)
tadle báseň, pravda de facto, moc se mu nevydařila. mluvím spíše o obecné puke problématice a - promiňte slečno barboro, mluvím k vám, ale hodil bych to spíš nakonec v podstatě na víc hlav. to je ostatně jako dobrý postup, napadá mě. achjo! stále a stále soustavně něco promýšlet! já si nedám pokoj. jsem vám s pozdravem, tak říkajíc.
pipe
| |
