|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
42. meditační operace – KRÁÁÁÁSA NEBESKÁÁÁ
Autor: romann (Občasný) - publikováno 13.3.2002 (15:40:09)
|
|  |
|
Měl jsem zprávy, že bude jiná, příjemnější než předchozí dvouletá série, od 5,3ky nadvědomí. Už od rána jsem měl vnímavější mysl, ale velkou únavu způsobenou noční operací i manuální prací. Ale bez tísně. Bude asi příjemná. Po odpoledním spánku jsem se pomodlil ke Kristu, pak pustil kazetu s božskou Lisou a zavolal nadvědomí. Po dlouhé chvíli se ozvalo - Musíme už začít. A zase bylo ticho. My jsme Mozkem, ozvalo se pak. Ten Jejich smysl pro humor!! Meditace je proud transformační energie, má různé formy, zapsal jsem další myšlenku, ale rozletěla se mi propiska. Zahodil jsem jí a vzal další, opět symbol.
Projevovaly se tři části mé osobnosti, spodní tupá, střední přemýšlivě rozvážná a Horní 4,8ka, geniální. Dávala jim vize, pocity i myšlenky a oni je měli zpracovávat, jak to zvládli, šlo to ztuha, hlavně spodku. Pocit byl stále nezměněný, jako bych ani nebyl v meditaci, i když vědomí bylo rozšířené nahoru i dolů, ani tíseň nebyla. To se mi ještě nestalo. Takové teď budou meditace, divil se spodek i střed. Bojíš se božského světa, to je jisté, nastalo obrušování odporů. Obrušování křečí, jsi jich plný. Pozoroval jsem se při psaní, hrůza, jak je to legrační. Psát je symbol spodku.
Projít křeč a obrousit, to je úkol těchto meditací. Vše musí být jak má, i projev zla ve světě, udělat tímto cestu. Brousíte tak spodky, ptal se střed. Ovšem, ozvalo se, tak jako minule. Tedy musím psát abych projevil svou křeč? Tak. A proč tahle energie není tísnivá, ani ohromující? Takovou jsme ji udělali, aby ti vyhovovala. V prvních meditacích jsi hodně křečoval, ale odpustili jsme ti to. Muselo se to řešit prožíváním než zákazy psaní v prvních meditacích, aby se části měly rády. Spodek věděl, že to není jeho myšlenka, ale Vršku. Protahovat se, rozhýbat, nestydět se, to je blok. Transformovaly se rozhýbáváním části, úplně bylo cítit, jak překlapávají.
Pochopení přirozeně bolí. Ostré agrese mezi částmi, bolí srážky, obrušování. Nemám praxi, chybí mi zkušenost. Bolestí nutit hledat příčinu bolesti a odstranit ji, ale ta práce vede do nekonečna. Zase střed pochopil, ale spodek ne, nestihl to. Procitování, inteligence i vize, vše bylo, ale pocit nikde, zvláštní.
Obrysy dějů vizí tvořila tíseň, proudila jimi bolest. Proto se léčí, od toho je svět. Jak je dobře, že ty meditace jsou. Části osobnosti se spolu seznámí. Vděk Vršku, mám děkovat i při tísnivé meditaci.
Bůh se s člověkem baví jeho okolím, životem, prožil a pochopil jsem krásnou vizi. Strachovat se, zda jsem neurazil Boha, či neměl mít nějakou myšlenku, to je také blok. Tvé spodní části to ale nevědí. Únava, to je ta Jinakost, ta zaclání zlepšené vnímání – dar Boha. Daň za rychlost, jde proti Bohu.
Až na to přijdu, co se přepíná ve vědomí kruhy za sebou, postoupím výš. Ve struktuře rozšířeného vědomí něčemu nerozumím, něco za tím je, ukazovalo Horní. Nějak moc složité je to, zvláštní.
Konečně najelo božské!!! Padesát procent!! KRÁÁÁÁSAAA, SÍÍÍLA!!! Mentálními pohyby v hlavě, gestikulací v rytmu hudby i správnou reakcí šlo získat větší ponor, chybou reakcí, myšlenkou či psaním se snížil. Psal jsem postřehy s vypětím dál:
Ponor máš i pro ty spodní části. To je vzácné a i drahé, to si piš. Jak jsem to zapsal, spadl mi ponor z 50 na 40%, tak silný sešup! Že je to tak cenné, proto píšu. Přijmout božské myšlenkami, je to degradace jako psaní, vypadává se z ponoru. Chovám se hrozně, píšu ponořen do Boha!! Tolik důvodů to má. Není špatné ani dobré, je to symbol mne.
Do sebe zaražené potlačené emoce se vyrazí v nemoci, ukazovali mi.
Princip zesílení je tak účinný. Nespoutanost v meditaci, to Otovi chybí. To extázi sexu mnohokrát převyšuje. Stravující a naplňující žár Boha. Dokonale procítěné videoklipy mi šly při poslechu božské Lisy a Micuse. Bůh zpíval. Bylo vždy jen TO!! Sopka božských pocitů myšlenek, to je meditace. Tančím s Bohem, jsem Jím. Takové vnímání a ten pocit, to mít stále! Inteligenci IQ 200. Toto je možné mít stále, to je vzkaz 5,3ky. Vždyť to kamarádi mají! To je kázání, ta KRÁÁÁÁSA. Vychovávání pocity. Krása je, když je něco nahoře, proto musí jít i něco dolů.
V každém problému je již řešení. Tlak 50ti procent Boha, to je…UUUUUUÍÍÍÍÍÍ…. Nebát se tu radostnou hrdě vznešenou KRÁÁÁÁSU přijmout. Lidé mě budou závidět a bát se toho.
Rád bych si jen medil v ponoru a nic nedělal, byl v prázdnu. Omyl, to nedopustíme. Přijetí, že se to nevyřeší, to je ŽIVOT!!
Ptát se je nakonec zbytečné, ono Vše přijde jak má.
Láskyplně se loučilo nadvědomí v chorálu Lisy. Ještě ne! Trochu únava už bylo. Jelo se dál.
Názory a poznávání dimenzí bolí. Když se žádná dimenze nepostavila proti, spodek poznání přijal jako pravdu.
Odvážit se dát myšlenku. Říci, či první udělat, to je hrdinský čin, ta krása!!!
Strojovost vysokých dimenzí je jak složité lze jednoduše tvořit a řídit.
Každá meditace je cesta někam. Ta krása boha 5,3 dimenze, duchovní orgasmus, dokonalé prožívání hudby! Za to jsem ochoten vše přestát, všechny bolestivé transformační procesy. Vše tak jemné, ale ne nadosobní jako u vysokých dimenzí. Božský dirigent zpěvu, to je pocit!!! Lidé nechtějí poznat Velké a Dobré…
Alespoň 50 takových meditací, to je základ duchovního člověka. Musel jsem se smát mé křečovitosti. Zase vše vysvětlovat spodku. Ubohý, malý a nízký je strach z meditací!! Lidé jsou vlastně z pohledu nadvědomí mrtví, tupí, pomalí… a ihned tisícero souvislostí k tomu.
Každé vnímání deformuje, je problémem. Když je nadvědomí u slova, jde to snáze, ale kdo uděluje slovo částem rozšířeného vědomí? To nevím.
Neprojevený Bůh není. Zvykat si na sebe je jedna z Her Absolutna.
Bůh hypnotizuje sám Sebe, ukazovali mi. Dimenze nikdy nedojdou do úplného pořádku a harmonie. Vývoj vždy bolí a tohle je meditace na spodek, prožil jsem ve vizi a pocitech. Nevíme nic o tom, jak psychika pracuje, je to moc podivné a složité. V meditaci mi vždy něco hodí co ještě nevím. Událost je také jen zkoncentrovaným dějem.
Tahle meditace zkombinovala první meditace s pozdějšími tísnivými, terapie a velikost Boha. Ale prvotní otázka jaká je struktura vědomí, kdo je tam a jak spojeno, kdo je ten jeden, ta nebyla zodpovězena.
Na konci meditace jsem chtěl, aby mi alespoň zůstala zvýšená inteligence, když ne ponor. Trvala 6 hodin, 2,5 hodiny byla terapie, 3,5 hodiny extáze, tak dlouhou jsem ji už 2,5 roku nezažil.
|
|
|
