Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
	<předchozí v kolekci Opraj Ubic - Část III. Obraz první - Oprajův mocný duch z kolekce Opraj Ubic Autor: Květoděj Šmatlák (Občasný) - publikováno 6.6.2007 (17:55:21) následující v kolekci>

" Jen šeptem o tom s vámi mluvit mohu – na zemi ležím zcela mrtev ... "

" – rozmlácen vichrem, kterého nenasytná touha po krvi nespravedlivým se mi stala trestem ...

já posloužil mu stejně dobře, jako kočce myš ... já ! v ohavné kusy masa, neživé hnusné cáry byl jsem roztrhán ... já nyní jsem mrtev, a pochybovat o tom je zbytečným ... "

" Však pouze mé hmotné tělo bylo zahubeno ! já oklamal jsem lstivě Smrt !
– sic v životě tomto stalo se mi tak prvně, já zkušeně a moudře před ní se
zachoval ... "

" Silný můj duch ... silný velmi ! – já nebojím se nyní, po dlouhé, po předlouhé době ničeho ! jsem šťastným tak, jak nebyl jsem snad ještě ...

– já vím, co udělat ... "

         Oprajův mocný duch nevzdal se nikomu a nikdy ... aniž nepokusil by se o odpor ... a – i v této těžké chvíli byl  J E H O  M O C N Ý  D U C H  ! ! !

silný, a statečný ...

– on znal, co udělat ...

" Ocitl jsem se v temném lese ... kyselý, žluklý déšť a mha mi brání ve výhledu ... přes černé stromy, vysoké velmi – a jejich větve ! ach ! ty ostré jsou jak břitva ... nevidím přes ně světla ani málo ... jen jednu hvězdu, třeba tu vždy jasnou, v rudé hedvábné světlo oděnou, – tu v souhvězdí býka, co býkovi tomu je okem ... alespoň tu kdybych mohl – jen na okamžik ! spatřit ... ta cestu by ukázala, z děsného lesa mne vyvedla ... "

" Svůj zrak teď musím ne ven, ale v sebe obrátit ... pohlédnout dovnitř,
a v sobě najít cestu ...

ponejprv prohlédnu si srdce, podívám se, jestli stále bije – a skutečně ! ještě bije ...

podívám se tedy ... nyní na své plíce ... zda stále dýchají, a životadárný kysličník do těla přinášejí – a skutečně ! stále dýchají ... "

" přišel čas ... já musím přestat žertovat ... a cestu ze tmy najít – já vím, kde hledat ... "

         Pohlédl do svého pupku ... a vlezl do svých střev, – toť jediná totiž, a správná cesta ... nedbal nic – hrdina ! na hnusná hovna, ve kterých se plazil ... jediná myšlenka jej vedla – najít světlo !

– a skutečně ! ocitl se na konci dlouhého klubka hadů ... otevřel šťastně svojí prdele půlky ... a spatřil Světlo !

– a rozbouřené vlny, které tříštily se tiše ... o písčitý mořský břeh ...

Poznámky k tomuto příspěvku

stanislav (Stálý) - 6.6.2007 > nádherné. ponuré až k popukání. tyhle texty mi dělaj dobře... Body: 5 Doporučil  <reagovat

ttomass (Občasný) - 9.6.2007 > Body: 3 Doporučil  <reagovat

SatyamJ (Občasný) - 26.6.2007 > Ja - vecne blazena oproti tebe... SOM <reagovat

Zrušit obrázky    Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku <jméno   e-mail> Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + devět ?