Právě teď
ses podíval jako slovo
mizející stěračem
ze skla
v této chvíli
tě znovu rekonstruuji
je to jen zákmit okamžiku
zásvit osobní drti
poslední pokus o návrat astronauta
ze vzdálené galaxie
ale
dál už nic
jen pusté hřiště plné nepotřebných věcí
diváci lačně lapají po našich hlasech
v tichosti rozbíjím sklenice
o cizí příběhy
něco spáleného se lepí
na šaty
- - asi přijde…
(ne, ať už raději nikdy nechodí)
Stokrát jsem běžela do komory
hledat lyže. Ale namísto nich se
v polici krčil osobní démon
zul boty a proklouzl mnou
jako černou dírou
úplně ve mně zapraskalo
to malé pokřivené tělo
tvrdila jsem
že hledám lyže
ale namísto toho jsem vytáhla
staré mapy
rušila neexistující pevniny |