|
Lavina nejistot mne krutě buší
jedna jako druhá kamenem tepou duši
porád musím přemýšlet co nevím
kterej si vybrat program - se zjevím
těch cest je plnej kotel, mám v tom hokej
mozek mi umírá - slon bombou střelenej
uchvácen slovníkem, který píše láska
od stránky ke stránce, sad plný ovoce
za každým významem plandá lačná past
co líčí zvědavcům nedostupné země
a tak to je se vším, co kde kdy jak čtu
všeho objevuju poskromnělou půlku
sračky!
co nikdy nezklame filozofii průjmu
emulze stejnoměrná hustotou pravdy
sračky!
dokonalý pako mi leze uchem dovnitř
kolébku táhne ssebou trhá buňkám střívka
sračky!
to co jsem nepoznal kypí, brzo bouchne
poslední stolici vypusť, chobotem přímo hleď!
| 
