TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Čtvrtek 28.11. René

Všechny rubriky

Próza

> Próza

> Povídky

> Fejetony

>		Úvahy

> Pohádky

> Životní příběhy

> Cestopisy, reportáže

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Něco jako dokonalá žena
Autor: Nedokonala žena (Občasný) - publikováno 25.4.2007 (13:28:16)

	Nedokonala žena (Občasný) - 29.4.2007 > Quotidiana> V textu často vidíme (někteří z nás), co tam není, nebo co tam vidět chceme. Když něco napíši já, je mi jasné, že jsem v tu chvíli přišla o 50% objektivního vidění - díky svému autorství. Ale doufala jsem, že tento text bude částečně pochopitelný - je v podstatě určený každému, kdo si říká, že je starý, že je to ta největší tragédie života (zestárnout)... Osobně neskutečně obdivuji lidi, kteří věk ignorují a chovají se i v 70. na 20. Neopakují neustále dokola, jak je všechno zbytečné, jak už mají všechno za sebou... Bylo to určeno sice jednomu člověku, ale myšlenka platí pro všechny... Zvolená forma je taková proto, aby si v tom našli příběh ti, kteří jsou na fabulaci závislí...(pravda - je dost chabý) Asi proto, že mi příběhy lásek, zrad a milování připadají dost klišé. Jinak stylistika mi občas skřípne (hlavně když si text po sobě nepřečtu) stejně jako mi občas skřípou kosti a celková funkce mozku. Ale například k VLASTNĚ, VLASTNĚ - bylo záměrně. K oběma větám mi to neodmyslitelně patří. Jsou to věty, které tam VLASTNĚ vůbec nemusí být, protože jsou nepodstatné obsahově i citově. Vzkaz vraha je vzkazem muže, který se podceňuje a myslí, že na Ženu nemá - vzkaz vraha, který se neodváží vraždit a vzkaz muže, který se neodváží soudně seznámit. Babička je tam (jak už jsem psala) hlavně začátkem toho časového a přístupového paradoxu. Udivuje mě, že jste si nevšimla těch číselných nuancí - Když říká, že by chtěla být o dvacet let mladší, že by všechno udělala jinak, že by si nikdy nevzala... Sňatek by byl před dvaceti lety, když mluvila na vnuka - byl dost ireálný... Bratr je jen ukázkou člověka, pro kterého bych tyto řádky nikdy nepsala - člověka přízemního, kterému by se imaginární světluška před očima nikdy nerozsvítila, kterému se rozsvěcuje jen opravdu hmatatelná věc - zapne lampičku a svítí... Nic víc, nic míň... A k tomu mobilu? Asi jsem si tam blbě pohrála se slovy... Mám ale dojem, že jsem tam zmiňovala dobíjecí kupón... Nejde o mobil (věc jako takovou) zabalený v papíru, ale papír neboli dobíjecí kupón... Pokud máte celý život paušál, tak nemůžete vědět, o čem mluvím... Pokud jste ale někdy přišla do trafiky a dobila si kredit, dala Vám prodavačka takový dlouhý papír, na kterém jste měla částku a telefonní číslo pro kontrolu... Ale jak říkám, to jsou jen plivané dějové prvky,... Prostě jsem se vysmívala lidem, bědujícím nad svým životem... Což asi nikdy nepochopím... V Africe umírají děti, u nás trpí spousta lidí--- všechno jde do sraček a lidi místo aby pomáhali, litují sami sebe, přemýšlí jen nad sebou a páchají "archaické" hříchy...

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Nedokonala žena

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je pět + pět ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game