Zrcadlo
Stojíš sám připraven k boji se svým stínem, s tím, který je ti nejblíž. Je to ten, který zná Tě líp, než ty sám. Snažíš se najít jeho tvář. Nehledej! Sám jsi bez tváře, jsi prázdná schránka, parazit, smutná chudinka v černém. Pche!! Nezkoušej si nalhávat lítost, jen s pravdou ven, vždyť prázdné tmě neublížíš. Tak proč se tak bojíš? Z čeho, odkus jde ten strach? Spal otázky, zahlcujou to tu, všude kolem jen samé otázky. Hledej odpovědi, pokud můžeš. Moralisto, na co si tu chceš hrát? Bílá lilie, čistota tvého lidství v momentě narození zčernala. Neplač, prázdnota nezná slzy, nebuď smutný, vždyť smutek je projevem citu, Ty cítit nedokážeš....Však Tvoje hra čitelná je jak noc. Každé ráno znova a znova ta stejná danost , která mizí ve světě světla. Za utrpení schováváš svou vlastní prázdnotu. Opakované slovo...co říkáš? Mám už mlčet? Jen poslouchej, slyš tvou pravdu bez závoje milosrdné lži. Tohle je tvé zrcadlo!!!
|