TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Sobota 23.11. Klement

Všechny rubriky

Mystika, filosofie

> Mystika, filosofie

>		Filosofie

> Náboženství

> Duševno, mystika

> Literatura, odkazy

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Nenazory
Autor: Zefram (Občasný) - publikováno 21.2.2002 (21:25:12)

	j'en ai marre (Občasný) - 28.3.2002 > Zefram> K tomu teatrálnímu odstavci, plném nenávisti, zaslepenosti a jedovatých slin: Zcela nepochybně předvedeš standardní práci špatného vědce, demagogického myšlení, tak jak ji tu předvádíš. Zcela nepochybně zase se oženeš Objektivitou a Pravdou, což bude vzhledem k tvé deklarované nenávisti opravdu komické, haha. Jistě interpretovat můžeš jak chceš, ale bylo by dobré vědět co si opravdu myslí autor. Pak se totiž může stát, že mu podsuneš něco co neříká –ale ty dobře víš, o čem mluvím. Jen by to chtělo lepší znalost textů. Nic proti, ale v případě V.B. jsem na tom líp, a tak ti jen říkám, že v knize Mezisvěty a mezi světy Bělohradský odpovídá na otázku „Říká se, že V.B. říká, že pravda není…“ tak, že z toho plyne zase to, co píše v Krajinách: jistě pravda je, dá se krásně vyrobit a je důležité vědět co ji vyrobilo, jak a z jaké krajiny pochází… Takže až budeš svévolně a demagogicky interpretovat Bělohradského, měj na paměti, že tuším na straně 98 Mezisvětů najdeš problém. Ovšem tvoje praxe hnědého mravence v bílém plášti tím, zcela nebude ohrožena, prostě nad tím mávneš rukou a zase předvedeš „pěknou dialektiku“, haha. Nežeru. Tak jsem si taky zajančil a teď už k těm neteatrálním a pěkným otázkám, jen trochu přehodím pořadí, OK? Otázka 2) Tady je to asi nedorozumění, jde o to: všimni si, že i KRP rozlišuje redukcionismus metodologický a filosofický. (Bohužel, bydlím střídavě v Praze a ČB, tak tu zase nemám knihovnu, abych ti mohl doložit citací, ale snad to najdeš. Je to v Život je…). Já si vědy fakt vážím, i jejích výkonů, jen když se najde někdo jako ty, kdo překračuje meze a agresivně a demagogicky překrucuje vše naruby, tak to mi nesedí. Ukázkou filosofické redukce je tvůj článek o duši. Ale to už jsem kritizoval mockrát. Dobrý vědec si je vědom, že redukce omezuje platnost jeho výroků, jsou prostě už od počátku omezeny tím jak k nim došel. NA TOM NEVIDÍM NIC ŠPATNÉHO. Byl bych opravdu šílený, kdybych tvrdil, že to nefunguje. Takže: met. red ano, ale vědět, že je to jen jeden, né jediný pohled na svět. Otázka 1) Ach, ta stará pohádka: „Nestřílejte na Ježíška“ jinak: držte huby, když to funguje. Dobře, věda je velice úspěšná na poli techniky, teď jde o to jestli je jediný smysl vědy, jediný její telos v technice. Nebo takhle: jaké jsou aspirace vědy? Ontické nebo ontologické. Už od Galileiho a Descarta je to jasné: ontologické. Pokud jde o mne, také věřím v ústřední roli rozumu v dějinách Evropy. Jenže je dobré sledovat, jak se ten rozum vyvíjel. O tom mluvím v Dýmce, a Husserl zase v Krizi evropských věd. Úžasná kniha a byl to právě Husserl, který brojil proti iracionalismu a věřil (ano: věřil) v možnost obnovy rozumu, který by byl schopen odpovídat i na jiné, než technické otázky. Proto své dílo nazval „Krize“ a nikoliv „Konec“ nebo „Zbytečnost“. Proto jsem na konci Dýmky citoval Kosíka, proto, že si nemyslím, že zahození rozumu, rezignace nebo návrat na stromy je dobré řešení. V nejslabším případě by šlo o boj s větrnými mlýny, v nejhorším třeba o eko-fašismus. Takže: jestli je jediný smysl vědy v technice, pak funguje skvěle – jen, kde se asi berou všechny ty problémy, jsou to náhody. Protože, zamysleme se: jaká je úloha vědy (teď myslím právě toho karteziánského pojetí, deformovaného vědecko technickou ideologií Pokroku, kterážto je opravdu jen nedůstojně sekularizovanou podobou křesťanských dějin spásy, haha), tedy, jaká je úloha vědy v ekologické krizi, ve válkách dvacátého věku, zkrátka v problémech světa. Jsou dva póly řešení. První: když se kácí les, lítaj třísky. Pro mne eticky nepřijatelné. Zajímavější je druhý pól: novověká věda má (skoro genetickou) predispozici ke zneužívání (Bacon: knowledge is power; Descartes: role Metody? „So that we will became masters and possesors of nature). Přijmeme-li tezi, že ta mutace vědy, která nás provází od novověku má tuto predispozici „ke katastrofám“, nabízejí se dvě možnosti: iracionalismus nebo změna mutace (Husserl: obnova věd). S tím mj. souvisí i tolik užitečné rozdělení věd na „humanitní“ (úvozovky proto, že je strašně těžké najít překlad) a přírodní, chceš-li „tvrdé a měkké“ – nevidím na tom nic špatného, pokud do toho někdo nezkusí propašovat hodnocení „lepší a horší“. Předměty studia obého se natolik liší, že vyžadují jiné metody. Jak to může dopadnout, když nerespektuješ svébytnost předmětu a místo toho tančíš rituální tanec Metody (kterou na předmět prostě naroubuješ), to jsi sdostatek předvedl v pojednání o duši. Smutné, je že nejsi zdaleka jediný, vzpomeňme některá zvrhlá pojetí sociobiologie, třeba. (Což mi připomíná tvůj šílený příměr klamání chameleona k lidské lži, které předvádíš v diskusi pod Sračkami; opravdu šílené: jsi si vědom, že srovnáváš vskutku nesrovnatelné?) A 3) Protože by nás mohlo vyprostit z univerzalistického pojetí vědy a náboženství; problém: nebezpečí inverze ve lhostejnost. Důkazy? Zdá se ti normální, že někdo z titulu Vědecké Pravdy označuje ostatní za „plkaly“ a šílence; ano věda se zde nechala inspirovat extrémním pojetím křesťanství: kacířů, hranice a upalování atd. Ne: děkuji nechci; Postmoderní vidění světa mi připadá tolerantnější a je i schopno lépe se vypořádat s tím, co Věda marginalizuje. Důkaz? Stačí se podívat do religionistiky; to zlo, ta ideologie, co tam napáchali pozitivističtí Vědci, ta primitivizace, zméněceňování jiných kultur, etnocetrismus, to se napravuje až do dnes. Postmoderna skýtá dobrou šanci, neb se snaží pochopit jedinečnost (singularitu, le different) a najít tak dobrou, adekvátní metodu. Jasně proklamace…no, budu ještě konkrétnější. Moderna, zcela ve svém duchu totality, univerzálnosti nepochopila komplementaritu. Konkrétně, v „mém“ oboru (sociologie) modernu charakterizoval spor kvalitativní (fenomenologie, symbolický interakcionismus, interpretativní sociologie) a kvantitativní (většina funkcionalismu, statistická analýza atd.). Co lépe vypoví o společenské realitě: fenomenologie, či statistika? Moderna to chápala jako nesmiřitelný souboj. Postmoderna (třeba i díky Einsteinovi a neudržitelnosti hegemonie některých paradigmat) pochopila, že každé je dobré na něco. Proto se teď v metodách a technikách sociologického výzkumu budeme šest semestrů učit všechny možné, kvantitativní i kvalitativní metody, haha. Asi tolik: vždyť jsou to právě exaktní (přírodní) vědy, které zjišťují, jak je svět pestrý (ty sám o tom kdesi píšeš), tak proč bagatelizují jiné diskursy a marginalizují jevy, které se „nehodí do krámu“, ale jsou? Opravdu nevím…(ale mám takovou hypotézu, ale o tom jindy) Snad jsem tě nějak uspokojil (ale asi ne, protože to bych nesměl psát tak dlouhé proslovy, ale napsat jen: díky, Zeframe, dík tobě jsem procitl z postmoderního transu a konečně chápu, že je dobré uctívat Pravdu v bílém plášti, haha – to, asi ode mne jen tak neuslyšíš). Pokud jsem někdy teatrální, tak věz, že si rád zařádím a že občas není špatné ctít „na hrubý pytel, hrubá záplata“ nebo „jak se z lesa volá, tak se ozývá“. Tak zatím.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli j'en ai marre
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je čtyři + osm ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game